Jak zachránit buxus před zavíječem?

Drobný, nenápadný motýlek s bělavými křídly zdobenými hnědým lemem. Sám škodlivý není, ale jeho housenky jsou pro keře buxusů zhoubou. Zavíječ zimostrázový pochází z Asie a Evropané o něm až do počátku 20. století neslyšeli. Poprvé se na Starém kontinentu vyskytl v roce 2006, k nám do jihomoravského Podyjí dorazil v roce 2011. Dva roky poté už v okolí Brna sežral několik buxusových porostů.

Foto: Jana Šťastná, Príma receptář

Samičky zavíječe při hledání vhodného místa k nakladení vajíček dokážou uletět i vzdálenost 8 kilometrů. Do 10 dnů se z nich vylíhnou housenky nápadně podobné těm od běláska zelného. Tvorečkům dlouhým cca 5 cm dominuje lesknoucí se černá hlavička a černá hřbetní kresba. Okusují stonky a listy zimostrázu. Zásah první generace zavíječe ale pro rostliny nebývá smrtící. Když se ale housenky po asi 20-25 dnech života zakuklí a vylíhnou se z nich dospělí jedinci – obvykle přibližně v polovině května, nastává buxusům krušné období.

Foto: Jana Šťastná, Príma receptář

Druhou akci keře nepřežijí

Po 10 dnech motýlci na stejném místě nakladou další vajíčka a založí druhou generaci. K tomu dochází v srpnu nebo v září. Housenky se znovu pustí do hodování na buxusech – a tento tzv. druhý žír už rostliny často nepřežijí. Vezmeme-li v úvahu, že motýlci za rok zvládnou za teplého počasí i třetí generaci, je to pro buxusy likvidační. Jak se řádění housenek zavíječe účinně postavit?

Jasný signál: pavučiny a trus

Keře zimostrázu musíte pečlivě sledovat, a to během celé vegetační sezóny od března až do října. Housenky svoji likvidační činnost zahajují uvnitř keře, takže si jich někteří pěstitelé zpočátku ani nevšimnou. Ty větší utkají na rostlinách pavučinku signalizující jejich výskyt. Malé zelené granulky na zemi, trus housenek, vypovídají o tom, že se zde nacházejí. Nejprve ožírají listy keřů částečně, později dochází ke skutečným holožírům, kdy z buxusů nezbude téměř nic. Okoušou je úplně a keře hynou. Včasné zachycení výskytu housenek je zásadní. Pokud je dokážete zastavit, lístky buxusů mohou znovu vyrašit.

Na začátku pomůže proud vody

Co dělat, pokud jste už výskyt zavíječů zaznamenali? Ruční sbírání housenek není příliš efektivní. Dobře se maskují a museli byste je likvidovat denně nebo obden. Lepším nápadem je pustit na dřevinu proud vody pod silným tlakem z postřikovače. Předtím ale položte na zem pod keře igelit. Housenky na něj spadnou a snadno je vyhodíte. Co podniknout, když už tato metoda nestačí?

Biologické i chemické zbraně

Velkou nevýhodou je, že zavíječi v našich končinách postrádají přirozeného nepřítele. Poradit si s nimi ale umí Bacillus thuringiensis. Toxické spory této bakterie působí na housenky likvidačně. Postřik ale musíte použít ve fázi, kdy se larvy housenek teprve líhnou nebo krátce poté. Když housenky sežerou listy s aplikovaným postřikem, nechutnají jim a následně hynou. Postřik je ale nutné aplikovat po týdnu nebo nejpozději 10 dnech. Jde o biologickou ochranu, která neznamená žádný negativní ekologický zásah. Další, ovšem agresivnější variantu tvoří postřiky chemické, například Karate. Ty ale musíte aplikovat po celou vegetační sezónu. Výrobci doporučují postřiky střídat. Jako nejúčinnější se ukázaly postřiky s obsahem thiaclopridu, ovšem ty jsou v EU zakázány. Při menším poškození zimostrázem se keře často vzpamatují. Důležitá je jejich zálivka, především v období sucha.

Stálezelená náhrada

Co udělat, když se vám přes všechna opatření nepodaří keře zachránit? Nasadit nějakou stálezelenou dřevinu, která se buxusu hodně podobá. Můžete zvolit cesmínu vroubkovanou. Dá se tvarovat stejně jako buxus, je nenáročná na půdu a zvládne slunce i stín. V květnu vás potěší její bílé kvítky, na podzim plody svítící červenou barvou. Další variantou jsou dřišťály. Můžete zvolit dřišťál bělolistý, který dorůstá výšky jednoho metru. Dřišťál Juliin vás potěší až třímetrovou výškou. Do třetice i dřišťál zimostrázový, který se zimostrázu, tedy buxusu velmi podobá a nabízí drobné, sevřené keříky dorůstající půlmetrové výšky.