První jarní postřik rozhoduje. Co ošetřit dřív, než se objeví škůdci?
Na konci zimy zahrada vypadá klidně. Stromy stojí bez listí, záhony jsou prázdné a člověk má pocit, že se vlastně nic neděje. Jenže právě v téhle době se rozhoduje o tom, jak bude vypadat celá sezóna. Škůdci totiž zimu nepřečkávají někde daleko, ale přímo na stromech – v pupenech, prasklinách kůry nebo v opadaném listí. Jakmile se oteplí, začnou se probouzet. A pokud jim v tom nikdo nezabrání, mají na jaře velký náskok. Právě proto se vyplatí udělat první postřik ještě dřív, než se stromy zazelenají.
Jeden postřik, který ušetří spoustu práce
Takzvaný předjarní postřik patří mezi nejdůležitější zásahy v celé sezóně. Provádí se v době, kdy se pupeny začínají nalévat, ale ještě nejsou otevřené. Obvykle to vychází na konec března, někdy i o něco dřív, podle počasí.
Používají se hlavně olejové přípravky. Ty nefungují jako klasická chemie, ale jednoduše vytvoří na větvích tenký film, který udusí přezimující vajíčka škůdců.
Tento postřik se vyplatí použít téměř na všechno:
- jabloně a hrušně,
- švestky a třešně,
- rybízy a angrešt,
- ale i na ostružiny nebo okrasné keře.
Stačí jedno důkladné ošetření a počet škůdců v sezoně bývá výrazně nižší.
Broskvoň bez postřiku většinou neobstojí
Kdo má na zahradě broskvoň, ten to většinou zná. Jeden rok se postřik vynechá a strom se na jaře obalí zkadeřenými, zčervenalými listy. Kadeřavost broskvoní patří mezi nejčastější choroby a bez prevence se jí strom brání jen těžko.
Postřik se musí trefit do správného okamžiku – když pupeny nabobtnají, ale listy ještě nejsou venku. Jakmile se objeví první lístky, je na zásah pozdě.
Používají se měďnaté přípravky, například:
- Champion,
- Kuprikol,
- nebo jiné přípravky s obsahem mědi.
Jedno včasné ošetření dokáže strom ochránit na celou sezónu.
Jabloně a hrušně: začít už před rašením
U jádrovin bývá největším problémem kombinace mšic a houbových chorob. Pokud se škůdci nechají na jaře bez zásahu, rychle se rozmnoží a během léta už se řeší mnohem hůř.
Proto se doporučuje:
- před rašením použít olejový postřik,
- a později strom pravidelně kontrolovat.
Na menší výskyt mšic pak často stačí šetrnější postřiky nebo biologické přípravky.
Peckoviny: švestky, třešně i višně
Peckoviny se sice zdají odolnější, ale i na nich přezimuje řada škůdců. V prasklinách kůry se schovávají puklice, svilušky nebo larvy drobných škůdců.
Předjarní olejový postřik:
- zničí jejich vajíčka,
- a sníží jejich výskyt během sezóny.
Díky tomu bývají stromy zdravější a úroda kvalitnější.
Rybízy, angrešt a ostružiny: často opomíjené
Na drobné ovoce se při jarních postřicích často zapomíná, přitom právě tam se škůdci drží velmi rádi. Mšice, svilušky nebo další drobní saví škůdci přezimují přímo na výhonech.
Na jaře se vyplatí:
- vystříhat staré a slabé větve,
- a celý keř ošetřit olejovým postřikem.
U ostružin lidé často řeší deformované listy nebo slabý růst. Právě jarní ošetření bývá nejjednodušší způsob, jak těmto problémům předejít.
Kdy vzít postřikovač do ruky
Načasování je důležitější než samotný přípravek.
Ideální podmínky:
- teplota alespoň kolem 5 °C,
- bez mrazu,
- bez silného větru,
- a bez deště.
Postřik by měl pokrýt celé větve i kmen, ne jen pár symbolických střiků.
Méně chemie díky správnému startu
Mnoho lidí má z postřiků obavy, ale právě ten předjarní patří k nejšetrnějším. Olejové přípravky působí mechanicky a neohrožují tolik užitečný hmyz.
Navíc platí jednoduché pravidlo: Co zničíte na jaře, to vás nebude trápit v létě.
Díky včasnému zásahu často stačí během sezóny jen drobné ošetření, nebo dokonce žádné.
Malý zásah, velký rozdíl
Jarní postřik je práce na jedno odpoledne, ale jeho efekt se projeví po celý rok. Stromy bývají zdravější, méně napadené škůdci a úroda je kvalitnější.
Stačí sledovat pupeny, počkat na vhodné počasí a nepropásnout správný okamžik. Právě tenhle nenápadný jarní krok bývá často rozdílem mezi klidnou sezónou a nekonečným bojem se škůdci.
Komentáře k článku
Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.