Strašilky ďábelské: Zajímavá zvířátka, která jsou dostupná pro každého

Strašilka ďábelská je jedním z nejkrásnějších druhů strašilek. Je jedinečná – v přírodě najít pouze na jediném místě na světě, v oblasti Cordillera del Condor v Peru v Jižní Americe, kde žije v přírodní rezervaci na ploše menší než 5 hektarů. U nás není moc známá, protože byla objevena teprve v roce 2004, vědecky popsána až o rok později. Název ji zcela vystihuje – je celá černá, má výrazné žluté zářivé oči, výrazně proužkovaná tykadla, červený horní pysk, který při rozrušení ještě více zbarví. Dospělé strašilky mají další „strašidelný artefakt“- jasně červená rudimentální křídla, jež mají proužkovanou přední část.

Vypadají jako plášť Drákuly!

Pár stojí zhruba 80,- Kč, takže nenáročná chovatelská investice.

Umí zastrašit a vystrašit: Křídly i jedem

Dospělé strašilky zastrašují nepřátele roztaženými červenými křídly a zvýrazněnými červenými kusadly. K vícero interakci se (s člověkem) většinou nedostanou. Pouze v extrémním nebezpečí mohou rozstřikovat tekutinu ze žláz za hlavou, která dráždí kůži a oči. Ale to už byste je opravdu museli jíst, aby použily tuto zbraň.

Středně velké strašilky s nádhernou sametovou barvou

 Samice ďábelských strašilek měří kolem 7 – 8 cm, samci potom nepřesahují 4 – 5 cm.  Obě pohlaví mají nádhernou sametovou černou temnou barvu, která láká k pohlazení. Na dotek jsou strašilky jemné, na nožičkách mají drobné drápky, které jim umožňují lézt bez zábran i po hladkém skle.

Terárium pro strašilky

Strašilky se ideálně chovají v dobře větraných nádobách o rozměrech přibližně 20x25x30cm, ale v pohodě zvládají i menší terária. Jsou aktivní, poměrně rychlé, takže se klidně může stát, že vám strašilka vezme nohy na ramena, pro představu – umí utíkat skoro stejně rychle jako pavouk – skvělými útěkáři jsou pak zejména mláďata.

Do terária jim dejte větvičky, aby měly po čem lézt, jsou velmi aktivní a zejména při svlékání se potřebují někde bezpečně zavěsit.

Proč právě strašilky?

Strašilky jsou ideální pro chov pro začátečníky, a to i tento nadmíru zajímavý druh je vhodný pro začátečníky. Nevyžaduje zvláštní teplotu, stačí pokojová, snad jen sem tam (1x týdně) je vhodné terárium lehce orosit, protože mají raději vyšší vzdušnou vlhkost, navíc kapky rosy rády pijí. Jejich roztahování křídel při rozrušení je zajímavé, stejně jako jejich aktivní rozmnožování.

Potrava strašilek: zimní rostliny

Ve své domovině se strašilky ukrývají v pepřovcích a jsou nočními živočichy. U nás dobře prospívají i přes zimu, protože jejich hlavní potravou jsou (některé) stálezelené rostliny:

• Ptačí zob
• Zimolez
• Šeřík
• Zlatice („zlatý déšť“)

Rozmnožovaní strašilek  

Strašilky se rozmnožují i bez přítomnosti samečka, z vajíček, která samička klade se ovšem líhnou zase jenom samičky. Při pohlavním rozmnožování se líhnou i samečci.

V období rozmnožování se samci vozí na zádech samiček, často i několik hodin nebo dní. Samička poté klade oválná 3 – 5 mm velká vajíčka.

Inkubační doba je 4-5 měsíců, po uplynulé době se z vajíček líhnou malé nymfy, které dospějí za 6 měsíců.  Po svém posledním svleku zhruba půlroční samička začne klást nová vajíčka.

Dožívají se zhruba jednoho roku.