Co byste měli vědět o pitné vodě

Česká republika je jedním z ne zas tak mnoha států na světě, kde jsou naštěstí dostatečné zdroje sladké vody, jak povrchové tak podzemní, a kde je kvalita vody, která teče z kohoutku opravdu vysoká. Nároky kladené na pitnou vodu totiž ani zdaleka nejsou nízké.

Některé domácnosti, které nemohou či nechtějí odebírat vodu z městského řádu, volí odběr vody z vlastní studně. U hlubokých vrtů většinou problém s kvalitou vody nebývá, přesto je potřeba kvalitu vody hlídat pravidelnými rozbory pitné vody.

Studniční vodu lze v případě potřeby upravit. Nejčastější problémy představuje množství dusičnanů, pH vody a samozřejmě bakteriální znečištění. Znečištění fekálními bakteriemi může být způsobeno například průsakem hnoje do spodních vod. Na většině území České republiky je problém i s tvrdostí vody. Příliš tvrdá voda zanáší vodním kamenem rychlovarné konvice, myčky i pračky. Hůř se v ní rozpouští mýdla a prací prostředky a proto je dobré vodu změkčit.

Rozbor vody lze objednat v laboratořích podniků povodí, na hygienických stanicích, podniků vodovodů a kanalizací nebo některé ze soukromých laboratoří. Rozbor vody zahrnuje rozbor chemických parametrů pitné vody a rozbor mikrobiální.

Aby voda byla pitná

Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví upřesňuje, jaká voda se považuje za pitnou, i hygienické požadavky, která musí pitná voda splňovat. Podle dané legislativy je za pitnou vodu považována voda určená k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby.

Ve vodě se stanovuje a posuzuje barva, chuť, pach a zákal, konduktivita, (vodivost), pH, CHSK (chemická spotřeba kyslíku), dusík – dusitanové ionty, dusičnanové ionty, amonné ionty, obsah železa, manganu, hliníku a volného chlóru. Bakteriální hodnocení zahrnuje abioseston, počet živých a mrtvých organismů na ml vzorku, Clostridium perfringens, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, kultivovatelné a nekultivovatelné kolonie bakterií a koliformní bakterie, které jsou ukazatelem již zmíněného fekálního znečištění. Výskyt E.coli ve vzorku zase značí znečištění, které může zapříčinit střevní potíže.

Pokud voda z veřejného vodovodního řádu nevyhovuje podmínkám pro pitnou vodu, bývá to mnohem častěji starým a poškozeným potrubím než pochybením v úpravně vody.

Problémy s pitnou vodou a jak je řešit

Bakteriálního znečištění ve vodě se můžeme zbavit pomocí chlóru nebo šetrněji pomocí ultrafialového (UV) záření. V úpravně vod pro města a vesnice se používá přídavek takového množství chloru, aby voda byla zdravotně nezávadná bez bakteriálního znečištění i na konci své dlouhé cesty, tedy v kohoutku spotřebitele. UV zářiče s předřazeným mechanickým filtrem umístěné u hlavního přívodu vody do jednotlivých objektů jsou poměrně drahým řešením. Řešením pro jednotlivé domácnosti může být keramický filtr umístěný před kohoutek s pitnou vodou.

Nadbytek dusičnanů je zdraví škodlivý a na rozdíl od bakteriálního znečištění je neodstraníme převařením vody. Existují speciální filtry, které dusičnany z vody odstraní.

Tvrdost vody (většinou nad 2,2 mmol/l) a tedy vznik usazenin lze upravit pomocí elektromagnetů nebo pomocí fosforečnanů, které zabrání srůstání vápenitých a hořečnatých minerálů.

Zápach, zákal a chuť upraví keramické filtry s jádrem z aktivního uhlí.