Poradna Václava Větvičky
Václav Větvička (73) je známý propagátor zahradničení u nás. Jak jste si jistě všimli v televizním pořadu Receptář prima nápadů, zná snad všechny rostliny. Své vědomosti ochotně a rád předává široké veřejnosti nejen v televizi a prostřednictvím odborné literatury, ale také osobně, každou třetí středu v měsíci ve tři hodiny v zámecké zahradě ve Štiříně(u rondelu restaurace Domu Atis). Dr. Václav Větvička zde poradí jak na choroby a škůdce rostlin, ale také co za poklady vám na zahrádce roste. Neváhejte s sebou přinést části rostlin nebo fotografie.
Zámecký park ve Štiříně
Díky popularitě Václava Větvičky je jedním z nejznámějších zámeckých parků. Pan doktor Větvička zde pracuje od roku 2007, ale zájem o park u něho začal mnohem dříve. Už v 80.letech minulého století byl konzultantem pro obnovu parku. Park byl renovován podle původního osázení a jistě mi dáte za pravdu, že povedeně. Za zmínku stojí i altánek na hladině exkluzivně udržovaného rybníka.
Zámecký park, který má bez mála 12 hektarů, ovlivnili jednak zakladatelé (Salmové) a jednak jednotlivá období (zejména baroko). Zámek sloužil také jako sady, lesy a podobně, ale nyní je zase klasickým parkem s novou výsadbou původních druhů (bylo vysázeno asi 500 jehličnatých stromů, 90 listnatých, 5 500 keřů, 1 200 rhododendronů, 550 azalek). Za tím účelem jsou semenáčky, trvalky i letničky nakupovány, ale také pěstovány ve sklenících a malých školkách.
Součástí zámeckého parku je i devítijamkové golfové hřiště
Na výstavbě golfového hřiště se pan doktor Větvička příliš nepodílel, tuto práci přenechal odborníkům. Se záměrem postavit nedaleko golfové hřiště přišel již tehdejší majitel, František Ringhoffer, kolem roku 1920, a tak vzniklo pravděpodobně nejstarší golfové hřiště u nás. V dnešní době je golf hrou gentlemanů a jejich klubové příspěvky nemalou měrou přispívají do rozpočtu zámeckého parku. A že golfu neholdujete? Nevadí-na původním místě byl též nově vybudován i tenisový kurt.
Co v zámeckém parku stojí za to? 87 druhů stromů, 57 druhů keřů, přes 120 kultivarů rhododendronů a azalek.
- jedlovec kanadský (Tsuga canadiensis)
- jedle sibiřská (Abies sibirica)
- jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba)
- metasekvoj čínská (Metasequoia glyptostroboides)
- smrk Pančičuv (Picea omorica)
- javor tatarský (Acer tataricum)
- sloupovitý habr (Carpinus betulus Fastigiata)
- převislý buk (Fagus sylvatica Pendula)
- červenolistý javor mleč (Acer platanoides Crimson King)
- cesmína (Ilex aquifolium)
V případě dotazů využijte diskuzi
Komentáře k článku
Josef Ryšavý 10.1.2014 (13:47)
Dobrý den . Pane Větvičko prosím o radu chtěl bych se pokusit vypěstovat palmu,jejíž semena jsem si přivezl vloni z Chorvatska. Musím je nechat stratifikovat,nebo ne? Díky za odpověď.Ryšavý.
Vaněček Petr 10.1.2014 (13:46)
Vážený a obdivovaný pane Větvičko
Chtěl bych se optat, zda vzhledem k letošní mírné zimě, je možné provést postřik trávníku zelenou skalicí, za účelem likvidace mechu v zastíněné zahradě.
Děkuji mnohokráte za odpověď a přeji jen to nejlepší.
Vladimíra Kimlová 3.1.2014 (15:50)
Vážený pane Větvičko,
obracím se ná Vás s prosbou o radu. Po dobu deseti let se na naší zahradě v období od srpna do října (podle počasí) vyskytuje nějaký parazit, který způsobuje rozsáhlé štípance po celém těle. Štípanec je velký jako při kousnutí od blechy, ale nemá hlavičku, silně svědí a působí to dojmem, jako by lezl pod kůží. Napadá celé tělo a často i choulostivá místa. Během hodinového pobytu na naší zahradě si i náhodný návštěvník odnese 20 štípanců. Hledali jsme pomoc na internetu a podle popisu se domníváme, že by se mohlo jednat o sametku podzimní.Část zahrady jsme vloni ošetřili přípravkem K- Othrine, ale bez úspěchu. Prosíme tímto o pomoc, protože rozsah poštípání je tak velký, že způsobuje i vážné zdravotní problémy členům rodiny.
Roudenský Zdeněk 17.11.2013 (12:49)
Zdravím Vás pane Větvičko, prosím o identifikaci stromu nebo obrovského keře, který se nachází v parku u zámku Ratměřice, kde jsou mimo jiné nádherné sekvoje. Listy jsou kopinaté obrovské, 40 i 50cm dlouhé a plody na větvích stojící sytě růžové ? 10 cm vysoké šišky. Díky moc. Roudenský Zdeněk, Jesenice u Rakovníka
Anna Davidová 19.10.2013 (16:53)
dotaz
Vážený pane, potřebovala koupit keřík nebo keříky dřišťálu /berberis/, který má červené listy, a hlavně, aby vyrostl do výšky aspoň 2 m. Zatím mi v zahradnictvích řekli, že ty, které mají vyrostou do výšky asi 80 cm.Jelikož se množí výstavby a bohužel jeden dům blízko plotu naší zahrady, chtěla jsem si na plochu asi 4 mětrů zasadit keříky drišťálu, abychom se z okna nemuseli dívat na stavbu, ale na krásně červené větvičky kčřů. Také nevím, kolik jich budu na tuto vzdálenost potřebovat.Hlavně potřebuji takovou odrůdu, které vyroste vysoko. Vím, že to bude chvíli trvat, ale aspoň budeme mít naději, že jednou k tomu hezkému pokoukání dojde. Na zbytek plotu jsem zasadila tůje, ale tím dřišťálem jsem to chtěla trochu vylepšit. Předem děkuji za odpověď. Moc by mi to pomohlo. Volím tuto cestu, protože v zahradnictvích jsem nedotala odpověď na můj problém Dřišťálů je několik druhů, ale takový, jak já potřebuji jsem nesehnala. Také jsem vlastně nevěděla, jaký druh berberisu chci. Internet mám prostudovaný, ale nejsem o nic chytřejší. Ještě jednou děkuji.
Janoškovi 28.8.2013 (00:20)
Vážený pane Větvičko,
obracíme se na Vás s prosbou o radu. Může ohrozit na pohled zdravou vzrostlou borovici (kmen o průměru cca 0,5 metru) zasypání cca 1 metru zeminy? Potřebujeme na zahradě provést terénní úpravy (resp. srovnání terénu) a neradi bychom borovici poškodili. Popřípadě pokud by ji toto zasypání mohlo ohrozit, mohli byste nám poradit, jak by se dala jinak zachránit. Např. zda by pomohlo, kdybychom ji nějak obezdili a jaký je případně potřeba nechat okolo ní prostor? A ještě jeden dotaz, jestli vzrostlému stromu škodí, když je porostlý břečťanem?
Moc děkujeme za radu a přejeme krásný den,
s pozdravem
Janoškovi
Pavel Pavlíček 11.8.2013 (11:25)
Dobrý den pane pane doktore,
prosím o radu,jaké stanovisko zaujmout k názoru a činnosti zahrádkáře,který během vegetační doby stříhá listy kosatců,vachtu třílistou,orobinec a letorosty keřů.Myslím,že odstraněním letorostů se zmenšuje část keře,která by mohla v příštím roce kvést.
Děkuji
Pavel Pavlíček
Josef 28.7.2013 (17:27)
Dobrý den vážený pane Větvičko.Prosím o radu při pěstování lilií.Začaly se deformovat květy i poupata.Rád bych přiložil foto.ale nevím jak.Za radu předem děkuji.
Jana Zbudilová 20.7.2013 (16:01)
Dobrý den, vážený pane Větvičko, prosím o tuto informaci.V roce 2010 jsme při veliké povodni-Hrádek nad Nisou/Donín/měli v domečku i na zahradě 2m vody.Na zahradě máme nádherné,vysoké smrky.Ten jeden je pár metrů od domečku.Také si pod ním hrají naše dvě vnučky.Já se bojím,zda jim tak velká voda nemohla ublížit – zda nehrozí jejich pád.Když je vítr, hodně se bojíme.Prosím poraďte, jak smrky zkontrolovat.Moc Vám děkuji.S pozdravem Zbudilová
Zdenek 17.6.2013 (11:34)
Na jehlicích borovice, která roste samostatně na dvoře RD jsem našel přisáté černo oranžové larvy, cca 8 mm dlouhé a 5 mm silné. Odebral jsem jehlice s larvami a uložil do uzavřeného igelit. sáčku. V sáčku se vylíhl brouk rozměrem podobný slunéčku. Je černý, zespodu je oranžoý, včetně nožek, na každé krovce uprostřed má oranžovou tečku, na hlavě a přední části krovek má tečku bílou. Křídla pod krovkami má šedé-průhledné, na okraji černé. Prosím o identifikaci brouka a jak jej likvidovat.
Udělal jsem fotky, sdělte mi, prosím, jak vám je poslat.