Kmín-úžasná kořenina

Kmín si můžete vypěstovat po vlastní ose nebo si ho koupit u některého ze zemědělců. Samozřejmě ho seženete také v každém obchodě, protože jde snad o nejběžnější koření. Někdo ho miluje, někdo nevyhledává, další nenávidí. Jak jste na tom vy? Ať tak či tak, v našem článku se o kmínu dozvíte více.

Neumíme si bez něho představit vařené brambory, chléb a další potraviny denního užití. Na pečeni má funkci nejen designovou, ale také krásně voní, skvěle chutná a napomáhá trávení tučných jídel. Zelí díky kmínu méně nadýmá, oblíbené je i rybí filé na kmíně. Používáme kmín celý, drcený i mletý. Základem úspěchu ale je používat koření čerstvé a skladovat ho v neprodyšných sáčcích či dózách, v suchu, tmě a nanejvýš pokojové teplotě.

Odborníci se shodují na tom, že je nejlepší používat nažky tohoto koření v celku. Pokud chcete kmín drcený, rozdrťte si ho ve hmoždíři těsně před použitím (silice se na vzduchu rychle ztrácejí).

Pěstování kmínu

Kmín je v podstatě dvouletý plevel a vyroste snad v jakékoliv půdě. Pěstuje se u nás, ale je poněkud kosmopolitní a najdete ho nejen napříč celou Evropou, ale také v Africe a Americe. Pěstování kmínu ale není žádnou novinkou, v Evropě jde o nejstarší používané koření. Používali ho ji staří Egypťané, a to v lékařství i jako koření.

A proč je pěstován? Čerstvý i sušený plod kmínu vyvolává velmi specifické čichové i chuťové vjemy, ovlivňuje tvorbu slin, sekreci žaludečních šťáv, a proto podporuje trávení.

Kmín kořenný-co jste možná nevěděli

Kmín kořenný (Carum carvi) chcete-li luční či perský z čeledi mrkvovitých je, jak již bylo řečeno, dvouletá bylina. První rok nekvete ani neplodí. Další rok se na nenápadné rostlině objeví jemná bílá květenství v okolíku a následně plody-rozpadavé nažky. Právě ty ve vysoké míře obsahují chutné voňavé silice (zejména terpenové deriváty karvon a limonen a třísloviny). Velmi moderní je ale do zejména do salátu použít mladé lístky kmínu. Ty mají údajně anestetické účinky a jsou velmi chutné. Velkou oblibu si pomalu, ale jistě získává i kořen této rostliny. Jeho využití je podobné jako u mrkve nebo petržele.

Římský kmín

Římský kmín, chcete-li šabrej kmínovitý (Cuminum cyminum) je podobně hojně rozšířený jako klasický kmín a má také podobné využití. Jeho nažky jsou menší, světlejší a mají výraznou, ostrou, nahořklou chuť. Jako jednoletá bylina se pěstuje se v Indii, Číně, Egyptě, Maroku, Turecku, na Kypru, v jižních oblastech Ruska, ale i v USA a Chile a je součástí mnoha kořenících, zejména indických, směsí. Nejznámější je Mahá, tedy směs římského kmínu, koriandru a hořčičného semínka a Garam masala (směs koriandru, kardamonu, hřebíčku, pepře a dalšího koření.