Batáty a jejich pěstování

Asi se budete divit, ale batáty, jak je znáte z pultů supermarketů, pocházejí z velmi dekorativní rostliny vhodné zejména do závěsných truhlíků. Povijnice batátová (Ipomoea batatas) je příbuzná nenáviděnému svlačci a má překrásně sytě zelené listy srdcovitého tvaru s dlouhými řapíky. Nevěříte? Tak zkuste nějaký starší sladký brambor zasadit. Raší rychle a jistě vás mile překvapí. Následně je možné rostliny k dekorativním účelům množit z lodyžních řízků nebo z výhonků matečných hlíz.

Válcovité hlízy batátů u nás zažívají obrodu. Třebaže jsou v Evropě déle než klasické brambory, na náš stůl se ve větší míře dostávají až nyní, kdy většina z nás sahá po zdravějších variantách klasických potravin. Krom vysokého procenta vody a přírodních cukrů obsahují batáty nezanedbatelné množství vlákniny, pektinů a bílkovin. Krom toho obsahují draslík, vápník, fosfor, vitaminy skupiny B, provitamin A, lutein a zeaxanthin. Nechybí v nich ani rostlinné steroly, které snižují hladinu cholesterolu v krvi. Jejich energetická hodnota je asi 300 kJ ve 100 gramech.

Jejich využití v kuchyni je neuvěřitelně široké a pěstování lehčí, než by se mohlo díky jejich původu ze střední Ameriky zdát!

Pěstujeme batáty

Jak již bylo řečeno, batáty lze pěstovat pro vysoce dekorativní listy. Ovšem vypěstovat si vlastní sladké brambory také není nijak složité. Počítejte ale s poměrně velkým pozemkem. Rostlina je totiž plazivá a potřebuje prostor. Pěstování se ale nijak zvlášť neliší od brambor.

Kořenové hlízy menších velikostí umístíme do brázd asi 10 cm hlubokých. Brázdy budou od sebe asi 40 cm a každý batát pak dáme také ve vzdálenosti 40 cm. Spon tedy bude přibližně 40×40 cm. Na hlízy pak můžeme poházet dobře rozložený kompost nebo hnojivo na brambory. Vše pak zahrneme do hrůbků, takže dostaneme řádky, jako bychom pěstovali brambory.

Podobně jako brambory lze i batáty rychlit. Můžete je nechat naklíčit nebo dokonce předpěstovat. K tomu se nejlépe hodí vymyté tetrapakové krabice od mléka. Do každé dáme klasický zahradní substrát do ½ výšky a jednu menší hlízu pupeny nahoru. Hlízu zaházíme substrátem, navlhčíme a necháme rašit a růst při teplotě do 20ti stupňů. Dbáme na to, aby substrát zcela nevyschl. Předpěstované rostliny vysazujeme na stanoviště až po „zmrzlých“.

Během vegetace v suchém období zavlažujeme. Jen tak dosáhneme výnosů kolem deseti středně velkých hlíz z jedné rostliny.

Rostliny mohou kvést různě barevnými i velkými květy. Po zaschnutí lodyh koncem září hlízy opatrně vyjmeme ze země tak, abychom je nepoškodili. Uskladníme v lísce na suchém, chladném, dobře větraném místě a tmavém místě.

Věděli jste že:

• Provitamin A obsahují pouze hlízy s oranžovou dužinou.
• Kořenové hlízy mohou mít až 5 kg.
• Slupka batátů může být hnědá, fialová, červená, ale dokonce i bílá.

Batáty v kuchyni

Nepočítejte s tím, že necháte přemrznout klasické brambory a dostanete jejich sladkou variantu. Batáty jsou zasyrova trpce hořké, po tepelné úpravě pak škrobově nasládlé. Použití je jako u klasických brambor.

Vaření

Batáty se báječně hodí na kaše a pyré. Velmi vhodné je buď mix s bramborami nebo třeba celerem.

Smažení

Není nic lepšího než batátové hranolky.

Pečení a grilování

Naházejte kousky dobře omytých batátů i se slupkou k zelenině na grilování. Dokonalé jsou s kořenovou zeleninou, ale také s lilkem a cuketou.