Václav Větvička
Pan doktor Václav Větvička (příznačné jméno že? 🙂 ) se narodil 13.1.1938. Vystudoval přírodovědu UK v Praze obor geobotanika. Diplomovou práci psal na téma: Akátové porosty ve vltavském údolí.
Václav Větvička, bývalý ředitel Botanické zahrady, nyní zámecký zahradník ve Štiříně, je fenoménem ve svém oboru a má velké zásluhy ve zpopularizování botaniky a zahradnictví.
Vedle rozhlasové a televizní práce a dále pak odborné práce v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zajímá o výtvarné umění a design. S Českým rozhlasem spolupracoval ještě za svého působení v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky. Nyní se věnuje i televizním pořadům. V letech 1975-1992 vedl Pokusnou a aklimatizační stanici v Černolicích, v letech 1989-1992 byl vedoucím Průhonického parku.
Publikoval řadu odborných a populárně-vědeckých prací, za něž mu byla v roce 2004 udělena cena Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Je autorem bezmála 13ti odborných knižních publikací. Nedávno vyšly jeho rozhlasové vzpomínky: Moje květinová dobrá jitra (2003) a Moje vzpomínková dobrá jitra (2004), Moje růžová dobrá jitra (2006), .
Dlouholetý ředitel Botanické zahrady sepsal několik velmi úspěšných publikací pro laiky a domácí zahrádkáře. Nyní se v dalším svazku čtenářsky oblíbené série tentokrát zaměřil na teplomilné letničky a dvouletky, které se vysazují či vysévají do letních záhonů. Ke každé rostlině je v knize podrobný popis a vyobrazení i zásady vhodného pěstování. Dále je spoluautorem publikací Růže, Berounka-řeka bez pramene, Zelený Most, Herbář pod polštář a další.
Krom výstav a odborných programů můžete tohoto úžasného intelektuála a milovníka veškeré květeny vidět téměř každou neděli před polednem v pořadu televize Prima – Receptář prima nápadů.
Komentáře k článku
Jana Bártů 14.2.2011 (13:45)
Vážený pane doktore,
měla jsem krásnou oranžovou azalku,která kvetla asi 7 let.V roce 2009 na jaře nevykvetla,ani
následně neobrazila listy.Tak přežívala i v roce 2010.Listy vyraší zakrnělé,slabě zelené, ale ze všech pupenů. A když ji zastřihnu,tak je dřevo živé. Postříkala jsem ji proti plísni,ale nepomohlo to.Ráda bych ji zachránila,prosím pomozte. Předem moc děkuji.
hana 27.1.2011 (15:43)
Dobrý den,pane doktore,
pred mesicem jsme se nastehovali do nove postaveneho domu a na hline ve vsech kvetinačích se mi zacala tvořit plisen. v dome mame rekuperaci vzduch neustale koluje a vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 40 %, což je normalni hodnota. ještě upřesnuji že se
jedna o dřevostavbu. proto Vas žadam o radu co mam delat. předem dekuji.
Míra 17.1.2011 (10:49)
Dobrý den, pane doktore,
pěstuji doma již třetím rokem citrus KUMQUAT (FORTUNELLA HINDSII) . Letos koncem prosince na zimovišti nastal úplný opad listů a celkem velké zasichání větviček. Nyní ho mám při teplotě cca 20 °C vypadá to že začína pomalu obrážet ale větvičky zasichají dál..bojím se abych o citrus nepřišel proto prosím o radu jak mám postupovat dále .
Předem moc děkuji za odpověď a přeji hezký den.
M. Kopenec 15.1.2011 (18:53)
Dobrý den,
jaký řez bych měl použít u asi 3metrových lip sázených do aleje, vloni vysazených. Stromky jsou horší kvality , nemají zapěstované koruny, konkurenční výhony, vyvazované terminály, špatné nebo skoro žádné větvení atd. Mohu použít silný zpětný řez? Mohu zkrátit terminály? Bojím se, aby nevznikaly duté koruny.
Děkuji za odpověď
Stanislav RITTMANN 31.12.2010 (18:21)
Přejí hezký poslední den roku 2010, a do Nového roku Vám, pane doktore, přejí hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody. Mám k Vám velikánskou prosbu. Mám doma již starý strom ořešáků, vlašský ořech, chci jej skácet a zasadit nový. Nevím však o jaký druh se jedná, zda by jste mi v tomto mohl nějako pomoci. Já bych Vám zaslal několik těchto plodů-ořechů, a zda by jste mi mohl určit, o jaký druh se jedná. Popřípadně, zda mi napíšete adresu, kam ořechy můžu poslat. Předem moc děkuji. S přáním hezkého dne.
Oldřich Daněk 9.12.2010 (10:37)
Dobrý den,
před časem jsem četl o plodu africké rostliny, který ač bez chuti převrátí po konzumaci vnímaní chutí. Jakože citron bude mnohem sladší než med a naopak. Jeho použití se přímo nabízí jako třeba umělá sladidla. Údajně není rozšířen po světě, protože podléhá rychlé zkáze a za velké peníze se dá koupit pouze v Japonsku. Existuje takový plod? A jak se jmenuje? Nikde se mi to nedaří najít.
S díky,
Oldřich Daněk
Petr Jemelka 6.12.2010 (15:00)
Dobrý den,
nakonec volím tento pokus, protože se mi nedaří najít jiný kontakt. Jsem z brněnské Masarykovy univerzity a snažím se zabývat dějinami českého (a slovenského) environmentalistického myšlení. Mohli bychom nějak navázat korespondenci? Určitě byste mi mohl velmi pomoci radou i kritikou.
S díky a pozdravem Petr Jemelka (mail: 1178@mail.muni.cz)
Jiří Losert 7.11.2010 (12:13)
Dobrý den, pane doktore,
pěstuji doma Aeschynanthus a na jednom stonku mám atypicky vždy tři lístky místo dvou. Myslíte si, že pokud bych tento stonek namnožil pomocí stonkových řízků, že by namnožené rostlinky měly také tři lístky?
Michal Platek 20.10.2010 (15:31)
Dobrý den, nevím jestli se zde s mým dotazem obracím správně, mám totiž otázku ohledně účinků kaštanů. Již delší dobu si vyrábím vlastní masti a zajímalo by mě, jestli léčivé látky kaštanů jsou spíše v hnědé slupce nebo ve vnitřní bílé části ?
Děkuji
Redakce 23.10.2010 (07:48)
Dobrý den, do mastí se mají správně používat jen vnitřky bez slupek.
Kunčárová 20.10.2010 (10:17)
Dobrý den, mám problém s rují vlasatou Royal purple, druhým rokem ji mám na zahradě, ale letos v srpnu začaly uvadat konce větviček až celá větev úplně zaschla. Soused ji má také a problém nemá. Z krásného keře zbylo jen pár dobrých větví. Žádný zahradník mi zatím nebyl
schopen poradit, proto se obracím na Vás. Mám taky problém s picea glauca Conica, už druhý stromek mi začal z jižní strany hnědnout a opadává jehličí. Postříkala jsem ho proti sviluškám, ale nepomohlo to. Zahradník mi řekl, že bych musela přinést kousek větvičky, aby určil co je příčinou. Děkuji.