Václav Větvička
Pan doktor Václav Větvička (příznačné jméno že? 🙂 ) se narodil 13.1.1938. Vystudoval přírodovědu UK v Praze obor geobotanika. Diplomovou práci psal na téma: Akátové porosty ve vltavském údolí.
Václav Větvička, bývalý ředitel Botanické zahrady, nyní zámecký zahradník ve Štiříně, je fenoménem ve svém oboru a má velké zásluhy ve zpopularizování botaniky a zahradnictví.
Vedle rozhlasové a televizní práce a dále pak odborné práce v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zajímá o výtvarné umění a design. S Českým rozhlasem spolupracoval ještě za svého působení v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky. Nyní se věnuje i televizním pořadům. V letech 1975-1992 vedl Pokusnou a aklimatizační stanici v Černolicích, v letech 1989-1992 byl vedoucím Průhonického parku.
Publikoval řadu odborných a populárně-vědeckých prací, za něž mu byla v roce 2004 udělena cena Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Je autorem bezmála 13ti odborných knižních publikací. Nedávno vyšly jeho rozhlasové vzpomínky: Moje květinová dobrá jitra (2003) a Moje vzpomínková dobrá jitra (2004), Moje růžová dobrá jitra (2006), .
Dlouholetý ředitel Botanické zahrady sepsal několik velmi úspěšných publikací pro laiky a domácí zahrádkáře. Nyní se v dalším svazku čtenářsky oblíbené série tentokrát zaměřil na teplomilné letničky a dvouletky, které se vysazují či vysévají do letních záhonů. Ke každé rostlině je v knize podrobný popis a vyobrazení i zásady vhodného pěstování. Dále je spoluautorem publikací Růže, Berounka-řeka bez pramene, Zelený Most, Herbář pod polštář a další.
Krom výstav a odborných programů můžete tohoto úžasného intelektuála a milovníka veškeré květeny vidět téměř každou neděli před polednem v pořadu televize Prima – Receptář prima nápadů.
Komentáře k článku
Antonín Svršek 23.6.2010 (06:29)
Redakce 26.7.2010 (17:41)
Dobrý den, záleží na rozloze trávníku. Mochna je velmi invazivní plevel. Dobře na něho působí selektivní herbicid Agritox.
Jana Pospěchová 16.6.2010 (17:12)
Dobrý den,
prosím oradu, loni jsem si omylem postříkala pár růži roundupem a některé přežily ale jsou degenerované. Dá se jim ještě pomoci nebo je mám vykopat? Děkuji
Redakce 26.7.2010 (17:44)
Dobrý den, zkuste, zda se růže zmátoří, jinak je budete muset vykopat. Více info a případně nové sazenice naleznete na http://www.obchodsruzemi.cz
Honza 16.6.2010 (11:47)
Vážený pane doktore,
mám na Vás dva dotazy a oba se týkají pěstování rajčat, které pěstuji ve skleníku, a to :
1) Květ rajčete – již druhý rok a u různých odrůd mi dochází k tomu, že hrozen květu nekončí květem ale má tendenci na konci květu vytvořit šlahoun ( jakoby výhon, který vytvoří listy a další květy) jsem přesvědčen, že to není dobře ale nevím v čem je problém a jak to řešit.
2) Letos jsem koupil nějakou novou odrudu českých skleníkových rajčat ( název jsem bohužel ztratil), ty mi krásně rostou ( už mají přes 1,5 m ) a kromě výše uvedeného výhonkování květů mi tropí i další hlouposti a to nové listy Pět vrcholových v délce cca. 30 cm) , které rostou jsou zakrocené jako kdyby byly plné mšic. Postupně velmi pomalu jak dorůstají, tak se rozbalují . Další odrudy, které ve skleníku mám to nedělají.
Již jsem se pokoušel zjistit tyto informace na internetu ale bohužel.
Děkuji předem za Vaši odpověď
Jan Celta
Redakce 26.7.2010 (17:47)
Dobrý den problém bude pravděpodobně způsobený přehnojením dusíkatými hnojivy.
Blanka Löblová 4.6.2010 (15:10)
Na Googlu jsem našla pod názvem Snědek hřebenitý dvě různé rostliny. Jedna vypadá jako hyacint a druhá jako např. sasanka s úzkými okvětními lístky i s úzkými listy. Tento druhý typ jsem měla na mysli v mém prvním příspěvku. Děkuji za objasnění.
Blanka Löblová 2.6.2010 (13:09)
Pod našima okny :o))) vykvetla nedávno kytička, kterou jsem nikdy neviděla. Na internetu jsem ji našla pod názvem Snědek hřebenitý s popisem výskytu Jižní Morava, stepní stráně. Jak tedy mohla vykvést v chladném jaru skoro uprostřed Prahy? Včera však přišla parta sekáčů a posekali trávu i se třemi trsy této krásné rostlinky. :o((
Bohuslav Srubjan 19.5.2010 (20:34)
Milý pane doktore Větvičko, prosím o radu jak se můžu na svém políčku na Horňácku zbavit přesličky, která jako plevel roky obtěžuje. Dostupné postřiky nezabírají a okopávaní je pracné a stále dokola. Někdo mi radil vápnit, ale nevím jak přesně postupovat, půda je tu většinou jílovitá. Předem mockrát děkuji.
Liběna Vachtová 15.5.2010 (14:26)
Milý pane doktore Větvičko , rádi s manželem sledujeme pořad Receptář prima nápadů, vzhledem k jeho vysoké úrovni. Chtěla jsem Vás poprosit o radu. Máme na zahrádce snad keř zimolezu – druh lonicera( spíše podobné kamčatské borůvce, ale nevíme přesně), má válečkovitě soudkovité tmavě modré plody, trpce hořko-slako-kyselé, foto bych poslala, ale nevím kam. Moc mi chutnají, ale ujím jich jen pár, neboť mne všichni varují, že jsou jedovaté. Ale já se dočetla, že ve své domovině na Sibiři jsou tyto nešlechtěné plody pouze nejedlé a vyšlechtila se z nich křížením odrůda jedlé kamčatské borůvky. Z toho usuzuji, že jedovaté nejsou, ale „sezobla“ jsem jich jen pár. Budu moc ráda, když mi poradíte, zda je mohu jíst a zužitkovat. Děkuji za radu . Zdraví Vás Liběna Vachtová
Hana Šiplová 9.5.2010 (14:53)
Milý pane doktore,jsem Vaší velkou fanynkou,jelikož jsem se ve svém život nesetkala s člověkem Vašich vědomostí.Ale to jen pro začátek.Mám k Vám prosbu o radu.Před 2 lety jsme si z dovolené na Rhodosu přivezli větvičky krásně,červeně kvetoucích keřů,zasadili je a ony krásně rostou.Letos v lednu vykvetly,ale květy vypadaly jako malé laty květů černého bezu,ovšem krásně voněly.Dnes jsem opět sledovala Receptář,kde jste odpovídal na dotaz čtenáře,který Vám zaslal fotku keře.Jmenoval jste ho jako kladivovník sličný.Chtěla bych Vás poprosit,zda se nemusí nějak roubovat,protože stoprocentně pamatujeme,jak se nám ty krásně červené květy líbily a teď máme tyto drobné,úplně jiné.Moc děkuji za odpověď.Hana Šiplová. PS.Máme 3 keříky a všechny jsou stejné.
Vladimíra Nová 16.4.2010 (08:32)
Vážený pane Větvičko. Vlastním CD Moje květinová dobrá jitra. Občas si poslechnu Váš hlas „uspavače hadů“. To, když jsem unavená z práce, kde neustále funguji na 150%,
když už jsem unavená bojem s vlastní rodinou, která mne chce připravit o můj majetek,
když jsem unavená informacemi o tom, kolik lidí opět zahynulo na českých silnicích, když
jsem unavená reklamami o žvýkačkách, jejichž chuť trvá déle, či o praktičnosti Always
s křídélky. Á propos, naše sdělovací prostředky mají zřejmě pocit, že mají co do činění
s národem hluchých. Reklamy nabývají systematicky na decibelech, jakoby účelem bylo
vyřvat nám díru do hlavy.
Děkuji
Vladimíra Nová
Redakce 16.4.2010 (16:31)
Děkujeme za milý příspěvek 🙂
Polívková Dagmar 12.4.2010 (17:22)
Vážený pane doktore, ještě mám jeden dotaz k živému plotu. Pokud bychom si měli obnovit živý plot, který nám pravděpodobně zašel, poraďte mi prosím jaké stromky použít, jaké tuje. Živý plot je na návětrné otevřené straně, kde stále fouká od polí. Zahrada je u silnice. V zahradnictví nám doporučili tuje Smaragd. Bude tento typ tůjí dostatečně odolný. Také bychom si přáli, aby měl větší přírůstky.
Děkuji Vám za odpověď.
Polívková Dagmar
e-mail: dagmar.polivkova@centrum.cz
Redakce 14.4.2010 (07:31)
Dobrý den, tuje sice mají velké přírůstky,ale životnost rostlin je někdy pouze 5-8 let a pak začínají hnědnout i když nepřemrznou. Lepší je vysázet nějaký pomaleji rostoucí tis, protože ty jsou mnohem odolnější než rychle rostoucí.