Trnka obecná: Magická i léčivá

Trnka dozrávající právě v těchto dnech je rostlinu jak magickou, tak i léčivou. Někdy neprávem opomíjené minišvestičky jsou malé životabudiče. Čistí krev, žaludek, zatížený trávicí trakt i pleť a pokožku stiženou třeba ekzémem nebo lupénkou. Sušené i čerstvé trnky se doporučují při zánětech na ústní sliznici nebo při bolestech v krku, při rýmě a zánětech dýchacích cest.

Ojínělé plody jsou plné tříslovin

Maličké peckovice, které chutí, vůní i vzhledem připomínají švestky, mají jasně modrou slupku a zelenožlutou dužinu, jsou především plné trpkých svíravých tříslovin, kyselin a vitamínu C a většina těchto cenných léčivých látek je nejlépe uvolněna až poté, co plody přejdou mrazem. To hezky zesládnou a zmírní se typická trpká chuť. To jsou pak ty pravé sladké trnky na mlsání.

Svíravé účinky hojí a uklidňují

Staří bylináři používali trnku všude tam, kde bylo třeba něco na těle ucpat, sevřít a zahladit.  Zacelit záněty, zastavit průjem, zmírnit nadýmání, ba i zmírnit krvácení.  Takže čaje z trnkových plodů, listů, kůry i květů se používají při zažívacích potížích, překyselení žaludku, při vyčerpání, únavě, na čištění krve a při zánětech všeho druhu. Dobře působí i na pleť postiženou akné nebo zánětlivými ložisky nebo na pokožku či ve formě obkladů na špatně se hojící rány.

Odvar z plodů na zahlenění organismu

Výborný tipem je odvar z plodů, který skvěle odhleňuje organismus a dýchací cesty při nějakém vleklém nachlazení. Skvěle tak pomáhá vyhnat třeba dětem tzv. „zadní rýmu“, které se tělo jen obtížně samo zbavuje a potřebuje nějakou podporu zvenčí. Trnková medicína je v takovou chvíli požehnáním.

I homeopatie zná Prunus spinosa, tedy trnku obecnou. Používá se při nervové slabosti, slabém srdci a únavě vyvolané nekvalitním a přerušovaným spánkem. Také se používá při močových obtížích a zánětech.

Plody trháme až po prvním mrazu (případně je můžeme natrhat nyní a nechat přes noc v mrazničce) a poté se suší při teplotách 40 – 50 °C s dobrou cirkulací vzduchu. Máte-li trnek dostatek, můžete vyzkoušet i trnková povidla, která jsou potom léčivým a velice chutným elixírem na zimu.

Hnízdo pro ťuhýka i bílou a černou magii

Je zvláštností, že kde roste trnka, rád hnízdí ťuhýk nebo strnad. Je to jeho oblíbené hnízdiště díky silné ochraně spletitých trnitých větví, v nichž je ale dost prostoru pro poskakování a pohodlné žití. Ovšem na trnku obecnou je ekologicky navázáno i několik druhů motýlů. Květy jsou doslova přeplněné sladkým nektarem, takže jde o velmi vydatný zdroj potravy pro hmyz. Trnitý hustý keř má tedy v přírodě svůj nezastupitelný význam a možná právě proto to byla a je rostlina ceněná také v magii. A to jak v té dobré, tak té zlé. Je totiž rostlina, jejíž dřevo, listy i plody jsou symbolem nejvyšší možné ochrany a zároveň i nejvyššího možného neštěstí. Magické zvíře s ní spojené je kočka nebo ropucha. Temnota trnky otvírá Samhain, předvečer zimního období, ale také rozkvetlé trnky vítají Beltine, jarní svátek, který se u nás slaví spíše jako „čarodějnice“. Trnka není jen tak ledajaké dřevo. Větví se vždy v téměř pravém úhlu a její dřevo není vůbec ohebné. Při ohýbání ihned praská, je to dřevo křehké, ale velmi tvrdé.

Pozor na Moravě! Tam jsou švestky nazývání TRNKY a trnky, o kterých je řeč nyní, se nazývají „karlátka“. Pravá moravská trnkovica je tedy švestková, nikoliv trnková.