Proliferace jabloně – choroba, která nás připravuje o kvalitní sklizeň

Proliferace jabloně je bakteriální choroba, kterou způsobuje fytoplazma Candidatus Phytoplasma mali. Proliferace jabloně je rozšířena již od počátku 20. století, kdy začala v řadě evropských zemí páchat nemalé ekonomické škody.

Výskyt

K šíření docházelo hlavně v 70. letech výsadbovým materiálem. Následnou kontrolou a opatřeními se podařilo výskyt snížit až do doby, kdy v 90. letech přichází nová vlna výskytu a většího šíření. V České republice je v posledních letech znovu zaznamenán zvýšený výskyt.

Hostitel

Hlavními hostiteli jsou druhy rodu jabloň. Ojediněle je hostitelem také třešeň, meruňka, hrušeň, hloh, lilie, šalvěj, jetel, svlačec a další. S výjimkou hlohu však není dokázáno,  zda v epidemiologii choroby mají nějakou úlohu.

Známé hmyzí vektory

Fytoplazmu proliferace jabloně u nás přenáší mera černožilná, v jiných částech Evropy také křísek trnkový. U jednotlivých přenašečů se liší intenzita výskytu a schopnost přenosu fytoplazem.

Mera černožilná

Mera černožilná je nejrozšířenější merou  v České republice. Hlavním hostitelem se jí stal hloh, dále je ale i na hrušních, mišpulích a jabloních. Hostitelskou rostlinou pro vývoj mery je jabloň.

Fytoplazmy

Fytoplazmy jsou pouze v cévních svazcích. Jejich koncentrace v podzemní i nadzemní části jabloně se v průběhu roku mění. Množení fytoplazem probíhá při nižších teplotách. Vyšší letní teploty jejich koncentraci v nadzemních částech snižují.

Příznaky

• Listy jsou menší a palisty zvětšené
• Očka a výhony prorůstají (metlivost)
• Stopky květů jsou nápadně dlouhé

Další nebezpečnou vlastností této choroby je přecházení do latentního stavu (někdy dokonce i několikaleté období latence). Proliferace je evidentní většinou jen u rychle rostoucích rostlin, a to především u těch mladých krátce po jejich napadení. 

Možnost záměny

Jabloň někdy napadají i jiné fytoplazmy s projevem příznaků podobných proliferaci jabloně. Především se jedná o žloutenky aster a stolburu. Pokud v nevhodnou dobu provedeme pomocí silného řezu zmlazení, následuje u vzrůstných odrůd silné obrůstání. Následky mohou připomínat některé symptomy napadení proliferací jabloně. Barevné změny a chlorózy mohou být způsobeny nedostatečnou výživou. Nedostatek zinku může vést k růžicovitosti výhonů. Tracheomykózy po sobě zanechávají příznaky podobné nedostatku živin a vody.

Přenos

Fytoplazmy se nepřenáší pylem ani semeny. Přenos je dílem hmyzích přenašečů a také člověka, který vegetativně množí rostlinný materiál. Hmyz se po uplynutí inkubační doby od styku s infikovanou rostlinou stává infekční, přenašeč je infekční celý život.

Význam

Dochází k vysoké hospodářské škodlivosti. Sklizeň je malá. Slupka napadených plodů je silnější a drsnější, plody jsou nevybarvené a obsahují méně aromatických látek, cukru a kyselin.

Ochrana rostlin

Likvidace napadených rostlin zpomaluje šíření infekcí. V době náletu mer je také na místě provést preventivní insekticidní ochranu.

Mera jabloňová

Na podzim klade dlouhá vajíčka, která jsou o velikosti přibližně jednoho milimetru. Způsobuje velké škody na květech jabloní. Její larvy lezou po vylíhnutí do pupenů a poškozují ho sáním. Takto znehodnocují nejen květní ale i listové pupeny. Brzdí je v dalším vývoji. Listy sice později vyrostou, jsou ale nenávratně poškozené a květy bývají v dolní části slepené.

Mera skvrnitá

Sající larvy poškozují listy, květy i výhony. Larvy jsou zploštělé, nejdříve žluté a ke konci vývoje tmavnou. První generace vajíček je nakladena do okolí pupenů, další po skupinách na listy, řapíky a letorosty. Dospělí jedinci mají zbarvení do žluta s nádechem červené. Během roku se vyvinou 3 generace.