Permakultura

Pojem permakultura u nás zatím není příliš rozšířen. Jde o styl vytváření zahrad a také prostředí, ve kterém člověk žije. Je to nový způsob myšlení.  Hlavní cíl spatřuje v zajištění blahobytu člověka tak, aby to nebylo na úkor životního prostředí, ostatních lidí, rostlin či zvířat. Základní principy permakultury jsou stejné po celém světě. Mění se použité techniky podle klimatu, dostupných zdrojů, složení půdy a potřeb lidí.

Základní principy permakultury

• Etické zacházení s přírodními zdroji
• Respektování přírodních zákonů
• Péče o lidi a planetu
• Spojování více prvků ve fungující celek
• Maximální efektivita při minimální vložené energii
• Rozmanitost a originalita
• Kladný a tvořivý přístup k řešení problémů
• Dělení se o nadbytečné zdroje
• Produkování jen recyklovatelného odpadu
• Snaha učinit život radostnějším a jednodušším

Historie permakultury

Zakladateli se stali Bill Mollison a David Holmgren a její kořeny sahají do sedmdesátých let dvacátého století. Vychází z pozorování přírodních systémů a moudrosti tradičního zemědělství. Permakultura je designérský systém pro navrhování trvale udržitelných člověkem vytvořených lidských sídel a produkčních systémů. 

Uplatnění permakultury

Informace o znečištěném životním prostředí, škodlivinách v potravinách, potopách, požárech a dalších katastrofách se k lidem z televize doslova valí.

• Lze pozorovat tři základní reakce na ně:
• Člověk skutečnost ignoruje, neboť se to týká někoho jiného
• Člověk si problém uvědomí a propadne depresi
• Člověk si problém uvědomí a začne jednat – právě zde může na řadu přijít permakultura

První výsledky

Čím dál tím více se rozšiřují rodové statky (přírodní hospodářství), biofarmy a komerční ekologické pěstování plodin. Nikdy by tomu tak nebylo, kdyby si dostatečně velká skupina lidí nezačala uvědomovat dopad chemických postřiků na zdraví lidí.   

Permakultura začíná na zahradě

Každá permakulturní zahrada je zajímavá a něčím jedinečná. Nespoléhá se na komplikované technologické postupy. Vychází z pozorování přírody. Permakultura znamená krok ke zdraví a různorodosti naší krajiny. Žádná zahrada totiž není opuštěným ostrovem. Je propojená s okolním světem. Péče o půdu, stanoviště, druhy půdy a další parametry jsou voleny tak, aby udržitelný vývoj nadále pokračoval.

Permakulturní zahrady jsou zdrojem potravy pro tělo i duši. Překypují životem a jsou velice rozmanité. Jsou zdrojem radosti, aniž by jí předcházely hodiny monotónní, zatěžující, nesmyslné práce.

Známé prvky a metody permakulturních zahrad

• Mulčování
• Bylinkové spirály
• Vyvýšené záhony
• Kompostování
• Terasování
• Míšení kultury a střídání plodin

Přírodní hospodářství u nás a ve světě

V Čechách se o šíření permakulturních principů nejvíce zasluhuje Jaroslav Svoboda. Na svých pozemcích ve Skalce u Doks ukazuje, jak takové hospodaření probíhá.

V Rakousku tento způsob hospodaření šíří Sepp Holzer. Jeho „rajská zahrada“ o rozloze 60 hektarů, nacházející se v Alpách, zásobuje biopotravinami mnoho domácností a restaurací v okolí. Dokonce i reprezentovala Rakousko na Všeobecné výstavě Expo v Hannoveru.

David Holmgren se v duchu permakultury stará o pozemek v Austrálii s rozlohou 1 hektaru.  David je posledních osmnáct let ústřední osobou designu a rozvoje ekovesnice Fryer’s Forest.

V Nizozemí proběhla výstavba první městské čtvrti v Evropě, budovaná v souladu s permakulturními a ekologicky šetrnými principy. Její zakladatelkou je Marleen Kaptein.

Udržitelný životní styl je atraktivní alternativou ke konzumnímu stylu života. Záleží jen a pouze na lidech – vlastně na jednotlivcích – jak se k problému odpovědnosti za své činy postaví a co odkáží budoucím generacím.