Dlouhosrstý Jezevčík

Tento pes s charakteristicky dlouhým tělem a krátkýma nohama se objevoval již ve starém Egyptě na stěnách chrámů. Výjimkou nejsou ani hliněné sošky zobrazující toto plemeno. Tyto sošky pocházejí z Peru, Mexika, Řecka anebo Číny. Jezevčík dlouhosrstý vznikl nejspíše v 15. století v Německu. Stalo se tak po zkřížení původních hladkosrstých jezevčíků se španěly. V roce 1888 byl ustanoven standard těchto psů a také vznikl klub milovníků jezevčíků.

Tohoto dlouhosrstého jezevčíka můžete potkat ve třech velikostech a to:

• Standartní- obvod hrudníku 35 cm, váha 7-9 kg
• Trpasličí- obvod hrudníku 30-35 cm, váha 5-7 kg
• Králičí- obvod hrudníku pod 30 cm, váha 4 kg

Vzhled

Jejich hlava je dlouhá, postupně se zužující ke špičce nosu, není ale špičatá. Uši má vysoko umístěné, zakulacené a visí blízko u tváří. Dlouhosrstý jezevčík má nůžkový nebo klešťový skus. Jeho hřbet je zcela rovný a má širokou záď. Ocas nese v prodloužené linii hřbetu. Bříško má mírně vtažené. Jeho srst je delší, lesklá a hladká. Jsou možné čtyři barevné varianty: červená, černá s rezavými znaky nebo tygrovaná či žíhaná.

Vzhledem ke své srsti potřebuje jezevčík pravidelnou péči v podobě vyčesávání. Dbát musíme zejména na místa, kde se tvoří chuchvalce. Díky dlouhým chlupům, které zasahují do uší, musíte pravidelně ouška prohlížet a chloupky odstraňovat, abyste předešli možným zánětům.

Chováme jezevčíka

Velké množství jezevčíků má opravdu velkou chuť k jídlu. Pokud na jejich mlsný jazýček přistoupí i jejich pán, mají pak velký sklon k tloustnutí. Pamatujte, že tlustý jezevčík neznamená spokojený ale je to právě naopak. Nadváha způsobuje nadměrnou zátěž jeho dlouhého hřbetu. Průměrná délka jezevčíkova života se pohybuje kolem 13-15 let.

Jezevčík bývá hodně tvrdohlavý a proto potřebuje velmi důslednou výchovu. I přes to, že nepatří mezi nejposlušnější plemena, vycvičit se dá. Ve výchově musíte být velmi trpěliví a důslední. Je důležité, aby toto plemeno mělo dostatek pohybu k tomu, aby si udržel své svalstvo.

Toto plemeno je inteligentní a velmi vynalézavé. V rodinném kruhu má rád své pohodlí a vyžaduje od rodiny pozornost. Mimo jiné je také velmi citlivý a tvrdá slova nebo tvrdé zacházení mu velice ubližují. Na svých pánech bývá také velice závislý a není rád sám. Pokud ho však popadne lovecký pud, vydá se pryč a to, co říká jeho pán, je mu jedno. Rodina je ale pro jezevčíka vždy na prvním místě, cizí lidi povětšinou ignoruje. S dětmi má celkem dobrý vztah, ale nenechá je, aby si z něho dělali svou hračku. S ostatními psy také vychází bez problému, hájí si však své území. Pokud máte jiná domácí zvířata, jezevčíka s nimi seznamte ještě v štěněcím věku. Pak s nimi nebude mít žádný problém.