Barborky jsou krásnou tradicí

Příroda už usnula, proto na stromy a keře nesahejte teplýma rukama, ale nejlépe v rukavicích a po přinesení větviček domů, je postupně aklimatizujte. On je pro ně totiž šok, když je přinesete z totální zimy rovnou do rozehřáté místnosti vašeho domu. Taktéž je vkládejte do vlažné vody, nikoli ledové či studené a vodu obden měňte.

Foto: 传明 孙, Pixabay

Barborky jsou krásnou tradicí

V předvečer svaté Barbory chodívaly po vsi do bílých hávů oděné ženy, Barborky, v rukou měly košíčky s ovocem a jinými pochutinami. Na okna stavení klepaly metličkami nebo zvonkem a obdarovávaly hodné děti. Ještě v 19. století tento zvyk byl poměrně hojný. Druhý den se pak s východem slunce vydávaly mladé dívky natrhat si tzv. barborky, což se udržuje dodnes. Barborky jsou vlastně větvičky z třešně, ale použít můžete i „zlatý déšť“ či další, protože teplem téměř vše začne kvést (ovšem zlatici nebo třeba madon stačí k vykvetení 14 dní). Dříve si dívky jednotlivé větvičky označily jmény možných budoucích ženichů a která větvička do Štědrého dne vykvetla jako první, ten si jí měl vzít za ženu.

Některé to kvetení braly spíše všeobecně

Dívky větvičky neoznačovaly a pokud vykvetly všechny nebo většina, měla dívka velmi velkou pravděpodobnost vdavků. Pro větvičky se ale muselo jít brzy ráno, při rozbřesku, jinak se magická síla z nich vytratila. Také se mohlo věštit tím stylem, že se počítaly dny, kdy vykvete první barborka a v tom daném měsíci příštího roku pak mělo majitele čekat štěstí či úspěch nebo plodnost. Barborky jsou vlastně symbolem nových květů a tím pádem i plodů, Světla a naděje na to, že po dlouhé Zimě přijde zase Jaro, které slibuje teplo, radost a nové setí a sázení.

Převzato: Morgana