Využití trvalek v zahradách

Dovolte mi krátce se zamyslet nad našimi zahradami. Předem prosím laskavého čtenáře, aby mé zamyšlení bral jako tip, jak něco změnit. A pro ty, kteří nic měnit nechtějí, nechť vše berou pouze jako filozofickou úvahu, která se pokouší ukrátit jim čas v dlouhých horkých dnech, jež nám teď nastaly.

Když projíždím nebo procházím nově postavenými vilovými čtvrtěmi ať už ve velkých městech nebo menších satelitních obcích, předem mě zaráží jistá uniformita charakteru nově založených zahrad. Tomuto stylu se mezi námi zahradníky říká „rozptylová loučka“. Nic ve zlém vůči mým kolegům a kolegyním, ale troufám si podotknout, že tak jako se například u svatebních kytic snažíme o jistou osobitost a vystižení tipu nevěsty, tak stejně bychom měli přistupovat k našim exteriérům. Zde především, neboť se zahradou a v ní žijeme my i naše rodiny po desítky let. Dnes se spousty interiérových specialistů prezentují na internetových portálech svými osobitými díly. Trochu mě mrzí, že naši zahradní architekti ještě stále za nimi zaostávají.

Cítím, že našim zahradám chybí šťáva

Stromy, keře, tráva…to vše k zahradě patří a tvoří její formu. Ale to koření, tu chuť, vůni a barvu vaší zahradě mohou dodat pouze květiny. Zde bych se ráda zastavila nad základním rozčleněním květin. Mohou být okrasné i užitkové. Mezi novými trendy nacházíme i zapojení zeleniny a ovocných rostlin a dřevin do okrasných partií. Mezi klasické okrasné rostliny patří cibuloviny, letničky, dvouletky a především svou nízkoúdržbovostí nejvíce využívané trvalky. Do oddílu trvalek můžeme krátce zařadit všechny víceleté rostliny.

Nejvhodnějším způsobem výsadeb trvalek, který již několik let vítězí, jsou tzv. dynamické kompozice.

Zde se uplatňuje prvek autoregulace rostlin. Výhodou tohoto stylu výsadby je pocit přiblížení se přírodě. Autoregulace rostlin má ale i ekonomický efekt, pokud je výsadba odborně provedena. Klíčem k úspěchu je především využití lokálních podmínek stanoviště a zapojení do organismu celého prostoru. Lidově řečeno – nevysazujeme rostliny, které se by se nám líbily, aby u nás rostly, ale rostliny, kterým by se líbilo růst u nás. I když záhon je tzv.“zahrada v malém“, je třeba chápat jej jako společenstvo. Při zakládání trvalkového záhonu bych všem doporučila využít zkušeností odborníka- perenáře. Už jen z hlediska nákladovosti. Při dnešních cenách se plošná cena náročnějšího trvalkového záhonu rovná ceně levnějších dlažeb (demontáž dlažby je finančně proti renovaci záhonu legrace).

Předem se těším na jakékoli vaše ohlasy k tomuto tématu, protože psát o trvalkách je práce vysoce erudovaná a vydá jistě na několik lidských životů. Prosím tedy o vaši shovívavost k mé snaze se také k tomuto tématu vyjádřit.