Internetový hobby magazín

Menu

Zahrada

Nejnovější články

Vlnovník višňový: Jak zatočit s potvůrkami, které mají spadeno na peckoviny?

Led 1913 Autor: Redakce

Trápí vás švestka na vaší zahradě? Potýkáte se s tím, že její listy i výhonky zakrňují, kadeří a nakonec odumírají? Štve vás, že se kvůli tomu váš předtím pěkný vzrostlý stromek mění v nevzhledné koště? Marně si lámete hlavu, kdo nebo co to způsobuje? Téměř na 100 % za všemi těmito nepříjemnosti stojí potvora zvaná vlnovník višňový.

vlnovnik visnovy

Invaze mikroskopických brouků

Zmiňovaný škůdce proslul hlavně svým řáděním na slivoních, tedy broskvoních a meruňkách, ale i třešních a višních, ale švestkám se také nevyhýbá. Zkrátka peckoviny má bohužel rád. Ačkoli jde o sající potvůrku rozměrů v podstatě mikroskopické velikosti (samička dorůstají asi 0,15-0,23 mm) takže je v podstatě přehlédnete nebo vidíte drobounkou tečku), škody v peckovinových sadech umí udělat skutečně obrovské. V zásadě jsou dvě samičky, a to letní a zimní. Zimní samičky přezimovávají a potom se vrhnou na nové, rašící pupeny. Je to doslova invaze, protože jedna kolonie vlnovníků čítá i tisíce těchto roztočů. Z vajíček nakladených zimními samičkami se rodí samičky letní, které jsou nejžravější.

Vysává listy i letorosty

 Co vlastně vlnovník způsobuje? Saje šťávu z výhonků, listů, mladých plodů, květů. U broskvoní dochází ke stříbřitosti listů, u třešní a višní k jejich hnědnutí. Následně postižené listy opadají. Pokud malý stromek napadne vlnovník už ve školce, dokáže poškodit terminální (vrcholové) letorosty. Ty se pak nevhodně větví a strom vypadá spíš jako metla, škůdce působí metlovitost. Na poškozených letorostech jsou bělavé a fialové skvrny. Silněji napadené dospělé stromy mají postižené i květy a plody. Dochází ke kornatění slupek švestek. Plody následně praskají a dochází je klejotoku (z plodu vytéká pryskyřici podobná hmota, lepkavá a průsvitná). Dochází tak ke ztrátě cukernatosti.

K šíření stačí vítr

Jak se vlastně vlnovník višňový šíří? Množí se rychle, a to hlavně v červnu, červenci a na počátku srpna. Stačí pak vítr k přenosu na další stromy v sadu. Pod pupeny letorostů přežívají samičky vlnovníku. K jejich přenosu dochází při očkování z již předtím zamořených matečnic. Jak tomu předejít? Nezbytná je průběžná kontrola stromů a celého sadu, prostě sadař musí průběžně chodit do sadu, aby měl kdykoli přehled o stavu stromů. Nejde ale jenom o zběžnou procházku, je potřeba neustále stromky a jejich letorosty pečlivě prohlížet. Stejně tak listy, a to před odkvětem i po něm. Díky dobré kontrole zabráníte rozšíření vlnovníkové populace.

Pomohou sirné přípravky i draví roztoči

Co dělat, pokud už se vlnovník pustil do práce. Stromy je třeba ošetřit vhodnými sirnými přípravky, ty dokážou s vlnovníkem dobře zatočit. Nejlepší je to na začátku vegetace proti přezimujícím samičkám, a to nejvhodněji tehdy, kdy probíhá nalévání pupenů. Je-li napadení stromku opravdu silné, není od věci ošetření zopakovat ještě jednou. Obvykle se to doporučuje po cca 10-14 dnech.  Jestliže je strom napaden silně, ošetření přípravky je dobré zopakovat ještě znovu během vegetace. Samičkám tak znemožníte se se přesouvat a hledat místa k přezimování. Jestliže se chcete vystříhat použití chemie, můžete zkusit využít působení dravých roztočů Typhlodormus pyri.

Komentáře k článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*
*

Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.

Kategorie
<<Led 2019>>
PÚSČPSN
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3
události
Spolupracujeme:
Odběr novinek


Přihlášením vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

TOPlist