Internetový hobby magazín

Menu

Zahrada

Nejnovější články

Slunéčka: roztomilé berušky nebo nelítostní dravci?

Čvc 1423 Autor: Redakce

Není slunéčko jako slunéčko. Domácí druhy bychom měli chránit, naopak se zbavovat poměrně nově přivlečeného slunéčka východního. Všeho moc škodí, a u tohoto invazivního druhu to platí hned z několika důvodů.

mravenci s msici a beruskouSlunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) je u nás velmi dobře známý brouk, pro naše zahrádky velmi prospěšný. Dospělci i larvy totiž požírají mšice a červky, kteří tvoří pro rostliny problém. Domácky ho nazýváme beruškou, sluníčkem nebo berunkou. Jde o nejrozšířenější slunéčko v Evropě. Dalším druhem, dnes už se příliš nevyskytujícím se, je menší slunéčko dvoutečné. Ovšem slunéček existuje ještě dalších osmdesát druhů. A některé z nich jsou takoví dravci, že už je naše evropská příroda nezvládá. Jde například o invazní druh Harmonia axyridis. V Evropě se označuje jako „slunéčko Harlekýn“.  Oficiální název zní slunéčko východní. A právě toto slunéčko již téměř úplně nahradilo původní slunéčko dvoutečné. Toto invazní slunéčko pochází z Asie, je v potravě natolik nevybíravé, že likviduje také naše prospěšné brouky (tedy jejich vajíčka a larvy) a ke všemu zimují v našich domech a bytech. Je tedy nutné tyto dva druhy rozlišovat. Obecně lze však říci, že většina slunéček jsou dravci, živící se mšicemi a červky a dalším hmyzem na polích i zahradách. Existují také slunéčka vegetariáni. Jde o podčeleď Epilachninae a například ve střední Americe představuje pro zemědělce a jejich úrodu vysokou hrozbu.

Toxická slunéčka

Cítí-li slunéčko nebezpečí, hraje mrtvé. Klidně spadne na zem, kde pokračuje v předstírání. Jde o tzv. katalepsii. Pokud nedojde k takto radikální reakci, slunéčko vylučuje při manipulaci či dotyku, kdy se necítí dobře, oranžovou tekutinu. Skvrna žluté barvy může zůstat i dlouho po vysušení kapky. Tato látka silně zapáchá a je jedovatá, obsahuje tedy alkaloidy, čímž odrazuje nepřátele. Díky těmto jedům jsou slunéčka například pro ptáky jedovatá. Na jejich nebezpečnost upozorňuje i barva jejich krovek, má varovat další dravce. Jedovaté jsou však také larvy a kukly slunéček. Z těchto důvodů slunéčka nemají mnoho přirozených nepřátel. I proto se tak invazivní Harmonia axyridis tak snadno a rychle rozšiřuje po světě.

Slunéčko sedmitečné

slunecko sedmitecnePro svou schopnost požírat škůdce bylo uměle vysazeno v Americe, kde se usadilo a dnes se tam přirozeně vyskytuje. Jeho vzhled asi není potřeba zdlouhavě popisovat, náš domácí druh znají i děti. Dlouhé je do půl centimetru, polokulovité tělo je opatřeno červenými krovkami, z nichž má každá tři tečky. Poslední sedmá tečka je přes obě krovky. Občas může nějaká tečka chybět nebo se mohou spojit. Dobré je vědět, jak vypadají larvy tohoto druhu. Jsou pro nás prospěšné ze stejného důvodu jako jedinci, zbavující naše rostliny mšic. Larvy jsou šedočerného zbarvení, které může jít do hněda nebo modra, se žlutooranžovými, oranžovými či červenooranžovými skvrnami. Dospělé samičky kladou vajíčka hlavně na místa, která jsou mšicemi již napadeny, aby měly larvy po vylíhnutí dostatek potravy. Larva je schopna za svůj vývoj zkonzumovat asi 600 mšic. Proto žlutá beruščí vajíčka, přilepená zespodu listů rostlin, nepovažujte za škůdce a neodstraňujte je. Nakrmená larva se zakuklí a asi za dva týdny dospěje. Krovky nového dospělce jsou jasně červené. Mladí dospělci přezimují, další rok se rozmnoží a koncem léta hynou. Na konci jejich života jsou krovky už spíše do hněda.

Slunéčko východní

Harmonia axyridisProti bakteriím a nemocem dokonale chráněné slunéčko východní bylo vysazeno v Severní Americe jako biologická zbraň proti škůdcům na polích. Také bylo vysazeno v několika dalších zemích světa. Nejprve se drželo v místě vysazení, však brzy došlo k úspěšné aklimatizaci. Brzy se začalo nekontrolovatelně množit, dospělci totiž kladou neuvěřitelné množství vajíček. Díky toxicitě nemají moc nepřátel. Vytlačují původní druhy, berou jim potravu. V době, kdy už domácí slunéčka začínají zimovat, larvy slunéčka východního se stále krmí hmyzem do poslední mšice. V neposlední řadě také konzumují vajíčka původních druhů slunéček a dalších prospěšných druhů hmyzu. Dokonce se před našimi slunéčky chrání houbou, nosící se svém organismu. Jen ji přenáší, v jejich tělech je houba pasivní. Proto naše slunéčko, které sežere toto slunéčko východní, zemře, jelikož se parazit v jejich těle aktivuje.

Pro všechny tyto důvody se stala Amerika rychle domovem milionů slunéček východních. K nám se dostala ze západní Evropy. V Anglii sice nebyla nikdy vysazena, avšak lidé je neúmyslně převezli přes La Manche. V roce 2006 se objevila v ČR. V roce 2008 již hlásila většina krajů Česka výskyt tohoto druhu. A invaze pokračuje v současné době přes Slovensko a Maďarsko dále.

Jak ho tedy poznáme? Jeho vzhled je nejpodobnější našemu slunéčku velkému. Měří 6-9 mm, je mohutnější, výrazněji klenuté. Na rozdíl od slunéčka velkého nemá kolem teček světlé kroužky. Zbarvení jeho krovek je poměrně dost variabilní. Obvyklá je forma světle červených krovek a 19 černých teček. Tečky se mohou dotýkat, spojovat nebo dokonce mizet. Mizí, vylíhne-li se jedinec ve vysoké teplotě. Jeho krovky mohou být čistě oranžovočervené. Jedinci však mohou být čistě černí, či černí s dvěma nebo čtyřmi červenými tečkami. Výjimečně i s 12 červenými tečkami. Larva má po stranách jasné pruhy oranžových trnů.

Jak nám škodí?

skodliva sluneckaKromě výše uvedených problémů, které jsou velmi špatné pro přírodu, existují i další. Slunéčka východní tedy snižují biodiverzitu přírody likvidací a nahrazováním našich druhů. Škodí však přímo lidem. V potravě jsou nevybíraví. Pochutnávají si na šťávě z plodů vinné révy, je-li nedostatek mšic. Do hroznů pak zalézají. Hrozny se sklidí i se slunéčky a klasicky slisují. Potom vzniklé víno nejenom chutná podstatně hůře, ale obsahuje i alkaloidy z těchto berušek. Ty jednak zapáchají, jednak jsou hořké. Pro člověka v takto malém množství nepředstavují zdravotní riziko. Vinaři však mají důvod je nesnášet.

Dalším problémem, který může pocítit každý z nás je jejich zimování. Přirozeně totiž vyhledávají skalní štěrbiny a také štěrbiny ve vysokých stromech. Proto je lákají světlé zdi domů. Najdou v nich otvor, tedy okno, zalétnou dovnitř a usadí se někde v koutě. Zde chtějí přezimovat, ovšem vysoká teplota uvnitř místnosti v zimě způsobí rychlou ztrátu jejich zimních zásob a proto se brzy probudí (kolem Vánoc). V nejtužší zimě vám začnou létat po domě, shánět potravu a vodu. Mohou být i velmi agresivní, při letmém dotyku vypouštět jedovatou zapáchající tekutinu a dokonce vás mohou i pokousat. A stovky berušek už nevypadají tak roztomile, jako jeden brouček. Jak se jich zbavit? Ideálně je vysajte vysavačem do prázdného sáčku nebo do ponožky založené v trubici vysavače. Měkce dopadnou a nevypustí látku, díky které by mohl vysavač ještě dlouho zapáchat. Za chladného počasí je pak vysypte někde v parku, kde jim bude mnohem lépe než v bytě. Za teplého počasí by se snadno vrátili zpět.

Komentáře k článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*
*

Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.

Kategorie
<<Čvc 2020>>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2
události

Přidat na Seznam.cz

Spolupracujeme:
Odběr novinek


Přihlášením vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

TOPlist