Přesazování: Nebojte se ho po celou dobu vegetace!

I v tomto pozdním jarním období je správná doba pro přesazování rostlin zcela probuzených ze zimního spánku. Nejlépe nyní poznáme, které rostlině se bujně rozrostly listy nebo kořenový bal a která nutně potřebuje nový květináč. Přesazovat můžeme teoreticky po celou dobu růstu od jara do podzimu podle momentálních potřeb rostlin.

Přesadit?

Jestliže jste nestihli přesadit v ideální čas (únor – květen) své pokojové rostliny, vůbec nic se neděje. Pokojovky výborně snáší přesazování po celou dobu své vegetace. Naopak, v době vegetačního klidu (v zimě) se přesazování vyvarujte, pokud nejde o nějakou akutní záležitost, třeba záchranu přemokřené rostliny. Jak poznáme, že by si květinka zasloužila přesazení?

Prorostlý kořenový bal:  Prvotním ukazatelem je spodek květináče, kde prorůstají kořeny.

Světlý substrát pokrytý vodním kamenem nebo plísní:   Substrát, který působí na povrchu špinavě, unaveně, zašedle díky vodnímu kamenu nebo plísním, také není ideální. Někdy je zálivkami tak vyplaven, že zde prosvítají kořeny rostliny.  Podívejte se, zda-li je rostlina prorostlá i na spodní straně květináče a případně ji přesaďte celou. V opačném případě stačí jen obrat špatný substrát a dosypat navrch čerstvý.

Neduživá rostlinka: Pokud rostlina jeví známky neprospívání, blednou jí listy nebo dlouhodobě nejeví známky růstu, můžete jí pomoci i přesazením a oživením zeminy.

Chceme si rostlinku rozmnožit: Dobrou záminkou, proč sáhnout do květináče i jindy než v období typickém pro přesazování, je touha si z jedné rostliny udělat dvě. Nebo tři. Rozmnožování dělením trsů můžeme praktikovat po celý vegetační rok. Můžeme si tak rozsadit třeba vánoční kaktus nebo zamioculcas nebo rostliny, které máme nové z obchodu a jsou nasazeny příliš nahusto.

Správný substrát: ale nebojte se i obyčejné hlíny

Určitě je lepší používat na rostliny speciální substráty, ale ty méně náročné mohou dobře prospívat i v zahradní zemině namíchané se substrátem. Navíc hlína zlepšuje nasákavost, dělá zeminu hutnější.

TIP: Chcete-li zlepšit nasákavost substrátu a zabránit vysychání či špatnému vsakování po přesazení, zkuste povrch květináče posypat obyčejnou hlínou ze zahrady. Má ideální vlastnosti pro hospodaření s vodou a také je méně náchylná k tvoření plísní na povrchu.

Květináč větší o 1-3 cm!

Je to většinou zlaté pravidlo, aby nový květináč byl jen o málo větší než ten původní, zhruba o tolik, aby se vám pohodlně vtlačovala hlína do mezery prsty. Nikdy nevolte větší květináč, protože za prvé je pak rostlina náchylnější k přemokření a za druhé věnuje mnoho energie tvorbě kořenů a zastavuje se růst zelených částí. Výjimkou jsou snad jen různé plazivé druhy rychle rostoucích rostlin, které zvládají oboje.

Dobrá drenáž

Základ je dobrá drenáž na dně nádoby. Někdy se doporučuje také drcený polystyren, ale ten není příliš vhodný – snadno plesniví.  1 – 2 cm drenážní vrstva prosakujícího materiálu zajistí, že rostlina nebude u dna květináče podmáčená a přebytečná voda odteče snadno pryč. Použít můžeme: písek, keramzit, střepy z keramických květináčů, štěrk, drobné kamínky

Správný postup je něžný

Vyklopit rostlinu z původního květináče je někdy obtížné, protože může být narostlá příliš. Pak si musíme pomoci buď poklepáním a rozvolněním, nebo plastový obal rozstřihnout (keramický prostě rozbít). Lehce obereme přebytečnou, podmáčenou nebo plesnivou hlínu z celého balu a opatrně zasadíme do připravené nové nádoby. Dosypeme novou zeminou a opatrně zalijeme.

V dalších asi 6 týdnech se o rostlinu staráme pečlivěji, zaléváme opatrně, její kořeny ještě nejsou schopny tolik nasát vodu, protože si zvykají na novou zeminu. Až začne jevit známky růstu, je vyhráno. Zhruba po 6 týdnech můžeme opět začít hnojit.