Zaléváte špatně? 5 chyb, které ničí vaše pokojové rostliny
Přiznám se, že jsem si dlouho myslela, že zalévání je ta nejjednodušší část péče o rostliny. Prostě vezmete konvičku, zalijete a hotovo. Jenže právě na tomhle jsem pár svých pokojovek „utopila“. A jiné jsem naopak nechala úplně vyschnout.
Postupně mi došlo, že zalévání není jen o tom „dát vodu“, ale spíš o tom vědět kdy a kolik. A že pár chyb dokáže rostliny zničit rychleji, než bych čekala.
Zalévání podle kalendáře
Tohle byla moje klasika. Řekla jsem si, že budu zalévat třeba jednou týdně – a hotovo. Jenže rostliny nefungují podle kalendáře.
Záleží na:
- ročním období
- teplotě v bytě
- množství světla
V létě může být potřeba zalévat častěji, v zimě naopak mnohem méně. Když jsem začala místo kalendáře kontrolovat hlínu, bylo to hned lepší.
Přelévání (nejčastější problém)
Upřímně – tohle je asi největší chyba. Člověk má pocit, že dělá dobře, když rostlině dopřeje hodně vody. Jenže kořeny pak nemají vzduch a začnou uhnívat.
A co je horší – rostlina pak vypadá, jako by měla málo vody. Listy vadnou, žloutnou… a člověk ji zalije ještě víc.
Bludný kruh.
Od té doby si dávám pozor a raději nechám půdu trochu proschnout, než abych zalévala „pro jistotu“.
Sucho, které trvá moc dlouho
Na druhou stranu ani opačný extrém není ideální. Některé rostliny sice snesou sucho, ale ne úplně všechno.
Když je půda dlouhodobě suchá:
- kořeny se poškozují
- rostlina slábne
- a může začít shazovat listy
U některých druhů už se pak těžko vrací zpátky do formy.
Já si pomáhám jednoduchou věcí – sáhnu prstem do hlíny. Když je suchá i pár centimetrů pod povrchem, je čas zalít.
Voda, která nemá kam odtéct
Tohle jsem dřív vůbec neřešila. Rostlina byla v hezkém květináči, zalila jsem ji a hotovo.
Jenže pokud nemá květináč odtok, voda zůstává dole a kořeny v ní stojí. A to je přesně to, co většina rostlin nesnáší.
Dneska už si hlídám, aby:
- měl květináč odtokový otvor
- nebo byla uvnitř drenážní vrstva
Je to maličkost, ale dělá obrovský rozdíl.
Každá rostlina potřebuje něco jiného
Tohle mi došlo až časem. Neexistuje jedno pravidlo, které by fungovalo na všechny rostliny.
Některé mají rády vlhko (třeba kapradiny), jiné snesou sucho (sukulenty). A když je zaléváte všechny stejně, některé to prostě „odnesou“.
Začala jsem si proto víc všímat:
- jak rychle půda vysychá
- jak rostlina reaguje
- a podle toho upravovat zálivku
Zalévání vypadá jednoduše, ale ve skutečnosti je to asi nejčastější důvod, proč pokojové rostliny nevypadají dobře.
Já jsem si musela projít pár chybami, než mi to došlo. Dneska už vím, že je lepší se na chvíli zastavit, podívat se na rostlinu a až pak vzít konvičku.
A jakmile člověk začne zalévat „podle potřeby“, a ne podle zvyku, rostliny to poznají docela rychle.
Komentáře k článku
Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.