Okrasné kaštany

Každá okrasná zahrada by měla mít statný strom. Je-li ta vaše dostatečně velká, můžete si zasadit koňský kaštan, tedy jírovec maďal, latinsky Aesculus hippocastanum. V případě, že není dostatečně velká, nemusíte se obávat. Existují i zakrslé verze, ze kterých je možné tvořit například živé ploty. Koňský kaštan se hodí také do parků nebo alejí. Jeho mohutná koruna vytváří příjemný stín, který v létě jistě oceníte. Na jaře vás překvapí množstvím květů, jejichž barva může být od bílé se žlutými a červenými skvrnami přes růžové až po červené. Děti budou nadšené z jeho plodů tvořených ostnatou zelenou tobolkou se semenem, které budou na podzim nacházet pod jeho větvemi. Mohou si z nich tvořit nejrůznější dekorace do pokojů, známé jsou například kaštanové figurky zvířat.

Jírovec je opadavý listnatý strom, který se dožívá 200 až 300 let. Původem kaštan patří do horských oblastí Balkánu, dnes území Řecka, Albánie, Makedonie, Srbka a Bulharska. Přizpůsobil se však evropskému mírnému klimatu a můžeme ho tak najít v celém mírném pásu Evropy. Dorůstá výšky kolem 25 metrů, jeho kmen má průměr obvykle kolem dvou metrů. Jeho velké listy jsou pěti až sedmičetné do 20 cm v průměru. Květy má drobné, ale nahusto rostlé v pyramidách, které jsou dlouhé 20 až 30 centimetrů.

Využití

Nejčastěji se používá jako okrasný strom. Dříve se využívalo barvivo, které obsahují jeho listy a zejména slupky plodů, pro barvení látek. Kaštany jsou známé pro své využití jako krmivo pro lesní zvěř v zimním období. Dřevo tohoto stromu se někdy používá pro výrobu nábytku či ve stavebnictví. Není však tak vhodné, protože dlouho roste a ve větším věku bývá napadeno dřevokaznými houbami. V lékařství se látek obsažených v kaštanu využívá jako cévního tonika a mastí.

Jedlé kaštany jsou plody kaštanovníku setého, nikoli semena plodů kaštanu koňského. Jak vyplývá z názvu, jejich rozdíl spočívá pro lidi zejména v možnosti konzumace plodů. Jelikož jsou plody jírovce jedovaté (zejména v nezralé formě a větším množství) a oproti tomu plody kaštanovníku setého oblíbené jako pečené kaštany, je nutné mezi oběma stromy poznat rozdíl.

Verze a barvy květů

Pokud chcete vaši zahradu oživit výjimečným kultivarem kaštanu, doporučujeme si pořídit verzi s barevnými květy. Kaštany s růžovým květem se latinsky nazývají Aesculus x carnea, česky jírovec pleťový. Strom je vysoký 15 až 20 metrů a pěstuje se především pro nádherné větší růžovo-červené květy, poskládané na 10 až 20 centimetrů dlouhých odnožích. Plody má malé a jen málo ostnaté.  Žlutočervenými květy kvetou Aesculus flava čili jírovce žluté. Jírovec žlutý dorůstá výšky do 20 m a na podzim má listy výrazně žluté. Jeho plody jsou bez ostnů. Světle červené květy má Aesculus pavia čili Pávie červená. Pávie je spíše menší strom až keř, dorůstající výšky 1,4 až 4 m. Plody tohoto stromu jsou bez ostnů. Jestli ani to nestačí, sehnat lze i kultivary menšího vzrůstu, než jsou původní obrovské stromy. Zakrslý kultivar nese název A. h. Pumila, převislá A. h. Pendula. A. h. Umbraculifera je odrůda s deštníkovitou korunou, pokud preferujete pyramidální, její název je A. h. Pyramidalis.

Díky jeho odolnosti, co se týká úpravy koruny, je možné ho tvarovat, aniž bychom strom zničili. Proto se jírovce používají do zelených stěn a živých plotů nebo se jeho koruny upravují do kulatého nebo jiného tvaru.

Pěstování

Rozhodli jste se pro vysazení kaštanu? Potom vás jistě potěší informace, že jde o poměrně nenáročný strom. Bude se mu dařit na slunci i ve stínu, ale záleží na konkrétní odrůdě.

Zemina musí být lehčí, dobře propustná, s dostatkem živin a dostatečně hluboká. Čím je větší strom, tím má větší a hlubší kořeny, proto se ujistěte, že bude mít vhodné podmínky i pod zemí. Půda nesmí být zasolená! Takové půdy jsou pro jírovce nevhodné a špatně je snáší. Jírovce jsou schopny zvládnout i těžší a vlhčí půdy, avšak tyto podmínky jim zkracují život a dělají je náchylnějším k namrzání i napadení škůdci. V dobrých podmínkách jsou mrazuodolné. Stanoviště by mělo být spíše kryté, avšak dostatečně osvětlené. Nejvhodnějším místem bude takové, kde je mírný stín. Větší stín je schopen snášet zejména jírovec maďal. Snadným způsobem, jak toho docílit, je zasazovat jírovce ve skupinách či alejích (i jiných stromů). Stromy ocení větší vzdušnou vlhkost, které je dostatek například v parcích a lesích. Oproti tomu jsou tyto dřeviny schopny snášet spíš sucho než přemokření. Pokud období sucha trvá déle, je doporučena večerní zálivka a kropení listů. Šlechtěné odrůdy jírovců jsou však přizpůsobeny podmínkám, jako je přímo osluněné stanoviště nebo velký stín.

Stromy poprvé kvetou ve věku 10 až 15 let. Lze je množit semeny. Kultivary se množí roubováním nebo očkováním. Je třeba si dávat pozor na napadení klíněnkou jírovcovou neboli kaštanovou. Jde o hmyz, konkrétně denního motýla, který je schopen silně poškodit jírovce.  Napadené listy usychají a opadávají dříve, než by měly. Na listech se tvoří suché fleky a jakoby rezavé mapy. Je tak způsobeno vyžíráním částí listu larvami klíněnky. V poslední době se výskyt klíněnky zvyšuje a nebyl zatím vyvinut spolehlivý prostředek k jejímu hubení. Možností je použití chemických postřiků, avšak ty působí proti všem druhům hmyzu a navíc není možno ho používat v chráněných oblastech. Nejvhodnějším doma použitelným způsobem je shrabání spadaného listí, kde se ukrývají kukly klíněnek. Je nutné spálit veškeré listí a zabránit tak vzniku nové generace.