Obrana proti plevelům v bramborách

Slovo plevel zní samo o sobě dost negativně. Nejenom, že plevele zahlcují naše opečovávané zahrádky a berou prostor a světlo našim květinám a plodinám. Také špatně vypadají a boj s nimi nemá konce. Dokonce může i hostit škůdce, kteří napadají pěstované rostliny, nebo snižují výnosy z plodin. Zaměříme se na plevele brambor a jak jim zabránit.

Rozebereme-li snižování výnosů brambor, zjistíme, že při malém až středním zaplevelení se výnosy snižují minimálně o 20 až 30%. Velké množství plevele pak tento výnos snižuje i o 85%.

Proč plevel vítězí?

Plevele jsou odolné rostliny. Mohou mít hluboké kořeny a vetší schopnost čerpání vláhy ze zeminy. Na tento problém navazuje příjem živin z půdy – čím lépe dokážou plevele přijímat vodu z půdy, tím více živin jsou schopné přijmout. Vyšší plevele zastiňují malé rostliny brambor a připravují je o nutné sluneční záření. Vyskytují se na nich nejenom plísně, ale i další choroby nebo živočišní škůdci, přenosné na brambory. Konkurují tak bramborám samotným ve všech ohledech růstu a vývoje. Větší množství plevele se časem stává na pozemku dominantním, až zvítězí. Velké množství zajišťuje kvalitní semena či oddenky plevelnatých rostlin ve vysokém počtu pro další sezónu. Při zaplevelení je navíc těžší sklizeň, při které se brambory mohou více poškodit.

Bramborám tedy plevele škodí

Pokud však tato míra nedosáhne určité meze, brambory nejsou ohroženy. Naším cílem je tedy zajistit bramborám dostatečný prostor s malým procentem zaplevelení pozemku.

V České republice existuje mnoho druhů plevele. Dobře se lze zbavit například druhů jako hluchavka, rmen, penízek rolní, rozrazil, rdesno nebo kokoška pastuší tobolka. Středně hubitelné jsou druhy jako heřmánek, čistec bahenní, pelyněk, pcháč rolní, mléč rolní, konopice polní, merlík bílý, pohanka svlačcovitá, plevelná řepka aj. Nejsložitější je zbavit se plevelů kakostů a zemědýmu lékařského, které bramborám konkurují na nejvyšší úrovni, jelikož zaplevelují velké oblasti. Silnou lokální konkurencí jsou plevele: laskavec ohnutý, rukev lesní nebo kuří noha, jsou typické pro teplejší oblasti, kde se pěstují rané brambory.

Jak zabránit plevelům ve výskytu?

Jako u mnoha problémů hraje velkou roli prevence. Vhodné je střídat na pozemku plodiny, každá potřebuje trochu jiné živiny a má jiné rostlinné konkurence. Dobře připravená půda na jaře dokáže silně ovlivnit výskyt plevele. Jednou z rostlin, kde je vhodné zajistit zničení ohnisek plevele v okolí obdělávané půdy, je pcháč rolní. Boj s plevelnou řepkou lze zjednodušit prevencí. Řepka, která se na pozemku pěstovala před bramborami, musí být odstraněna z hluboké zeminy, kde jsou semena schopna přetrvat několik let. Proto se dnes většinou neprovádí podmítka nebo se provede nízká (50 až 100 mm) a vyklíčená semena řepky v nízké hloubce se mechanicky ničí.

Kde byla zanedbaná prevence nebo je neúčinná, jsou nutné zásahy přímé

Takto se likviduje většina plevele při pěstování brambor. Zprvu se používala pouze mechanická likvidace plevelů. V šedesátých letech se začaly používat herbicidy, které nahrazovaly část vláčení a plečkování brambor. Herbicid se používá před vyrašením klíčků brambor. Později, v devadesátých letech, se přešlo k pěstování brambor v řádcích bez kamení, které se odstranilo do meziřádků. Proto se brambory nemohou vláčet a regulace plevele je závislá jenom na použití herbicidů.

Dvouděložné plevele jsou citlivé na použití herbicidů ve fázi, kdy mají rostliny jeden až tři pravé listy. Velmi tedy závisí na době použití přípravku. Nejvíce zásadní je aplikace herbicidu v době před vyklíčením brambor (preemergentní aplikace) a to za všech klimatických podmínek. Herbicidy s účinnou látkou metribuzinem a linuronem (případně v kombinaci s clomazonem) dokáží zlikvidovat většinu jednoletých dvouděložných plevelnatých rostlin. Herbicid se nesmí dostat na brambory (listy), proto se aplikuje asi sedm dní před vyklíčením brambor. Přípravek s obsahem flurochloridonu se používá chvíli po sázení a to tam, kde se vůbec nepředpokládá mechanická kultivace. Na jednoleté jednoděložní plevele se aplikují přípravky s prosulfocarbem. Nově vyvinutým přípravkem je Plateen 41,5 WG s obsahem metribuzinu a flufenacetu, působící proti většině jednoletých dvouděložných plevelů a jednoletým trávám.

Herbicidy se však aplikují také po vzejití brambor, odborně nazváno jako postemergentní aplikace.  Zde se objevuje problém s citlivostí určitých druhů brambor na metribuzin, listy žloutnou nebo i zasychají, což brzdí růst rostliny. Postemergentní herbicidy působí obvykle na dvouděložné plevele. Pokud je nutné použít herbicid po vyrašení brambor, měli bychom si ověřit citlivost naší odrůdy na metribuzin. Pokusy na odrůdách jsou každoročně prováděny u Havlíčkova Brodu, kde se testuje asi 200 druhů brambor. Po třech dnech po aplikaci herbicidu se odečtou výsledky poškození bramborových listů. Poškození je hodnoceno na stupnici od 1 do 9, kde 1 je bez příznaků poškození, 9 je zcela zničená rostlina. Hranice 3 bodů znamená bezpečné použití herbicidu, 3,5 je limitní hodnota bezpečnosti použití, nad kterou se nedoporučuje použít metribuzin. Záleží na daném ročníku brambor a klimatických podmínkách (déšť narušuje ochrannou vrstvu listů brambor).

Příklady herbicidů s metribuzinem jsou Sencor 70 WG, Metriphar 70 WG, Mistral; s linuronem Afalon 45 SC; s clomazonem Command 36 CS; s flurochloridonem Racer 25 EC; s prosulfocarbem Boxer; s rimsulfuronem  Titus 25 WG. Samozřejmě existuje obrovské množství herbicidů pod různými názvy. Vždy je důležité řídit se návodem k použití a nepřekračovat doporučené dávkování.