Internetový hobby magazín

Menu

Zvířata

Nejnovější články

Naši pomocníci-včely a čmeláci

Čvc 1310 Autor: Aneta Skotníková

vceli ulyAsi každý z nás zná ten pocit, když sedíme na zahrádce, procházíme se po městě nebo lesem a slyšíme to nepříjemné bzučení u ucha nebo jsme terčem náletů hmyzu. Řeč je o včelách a čmelácích. Potkat se s nimi můžeme prakticky kdekoliv. Všichni je známe, ale víme o nich vlastně něco? Pojďme si je v tomto článku přiblížit a dozvědět se tak o jejich životě a o jejich prospěšnosti pro naši zahrádku něco víc.

Včelstvo se skládá z jedné matky, několika tisíců dělnic a jen několika desítek trubců. Včely mají pět očí, dýchají zadečkem a trubci po páření umírají a nemají žihadlo. Včely přes léto žijí asi jeden a půl měsíce, přes zimu asi 6 měsíců.

Čmeláků kdysi bývalo na stovky druhů

cmelakV průběhu několika desetiletí některé druhy bohužel vymřely. Poděkovat za takovou zkázu nemůžeme nikomu jinému než člověku. Obliba krátce střižených trávníků, vypalování ploch nebo ve velké míře užívaných chemických prostředků zapříčiňuje ztrátu jejich přirozeného prostředí. Hnízda si budují v suché trávě, v listí, v mechu nebo v dírách či hnízdech menších savců.

Opylení

Stejně tak jako se rozmnožují živočichové, tak i rostliny mají svůj proces množení. Opylení. Je to přenos pylových zrn z prašníku tyčinek na bliznu pestíku. Máme dva druhy opylení. Autogamie neboli samosprašnost je opylení uvnitř květu vlastním pylem, ale i pylem jiného květu stejné rostliny. Výhodou je, že tyto rostliny nejsou závislé na opylovačích. Naopak závislé rostliny jsou alogamické neboli cizosprašné, u kterých dochází k opylení pylem z jiného jedince. A jak dochází k přenosu pylu? Příroda si to zařídila hned několika způsoby. Přenos živočichy a to sice hmyzem, některými ptáky a nebo například kalony. Další možností je větrem nebo vodou.

Opylováváno je prakticky vše, co má květ

opyleni vcelamiOd květin, stromů, obilovin, po ovoce a zeleninu. Pojďme se zaměřit právě na zeleninu. Pokud chceme sklízet kvalitní plody, měli bychom zajistit řádné opylení. Luskoviny jsou samosprašné. Jejich problém při procesu opylení je ten, že pyl ztrácí životnost, což je způsobeno vysokými teplotami a tím pádem se nemohou vytvořit lusky. Proto je nejvhodnější doba pro luskoviny začátek a konec léta.

Lilkovité druhy, především paprika, rajče, lilek, jsou také samosprašné. Při venkovním pěstování většinou k problémům s opylením nedochází. Potíže nastávají při pěstování ve sklenicích nebo ve fóliovnících. Může docházet k opadávání květu nebo k tvorbě malých plodů. Příčinou je nedostatečné větrání, kdy se pyl nepřenese na bliznu. Rostlině můžeme pomoci lehkým zatřepáním. U paprik a lilků většinou k problémům nedochází. I tak bychom je měli nechat přístupné hmyzím opylovačům.

Tykvovité zeleniny jsou cizosprašné a mají oddělené samčí a samičí květenství, proto jsou na opylení nejnáročnější. Další problém je, že tyto rostliny nejsou pro včely moc atraktivní. U okurek jsou požadavky na opylení ovlivněny odrůdou. Venkovní salátovky a zavařovačky se bez opylení neobejdou.

Takže až vás příště bude otravovat bzučení hmyzu, dříve než si vezmete plácačku do ruky, uvědomte si, že bez nich byste přišli o velkou řadu pochutin, bez kterých si už život nedokážeme představit, ale také to, že každý živočich je tu z nějakého důvodu a má právo na život.

Komentáře k článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*
*

Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.

Kategorie
<<Čvc 2020>>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2
události

Přidat na Seznam.cz

Spolupracujeme:
Odběr novinek


Přihlášením vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

TOPlist