Jak připravit dítě do první třídy? Především všestranným rozvojem jeho osobnosti

Máte doma čerstvého prvňáčka? Potom vás určitě zajímá, jak vlastně dítě na přechod ze školky do školy nachystat. Někteří rodiče to berou nadmíru zodpovědně a už dlouho před chystaným nástupem do školy učí dítě číst, počítat, nezřídka mu servírují i pár anglických slovíček. Druzí, takzvaní „salámisti“ na to jdou přesně opačně. Nechávají dítko co nejvíce v klidu. Však ono si ještě užije, tak nač ho předem ničit novými povinnostmi? Pravdou je, že ani přehnaně zodpovědný styl, ale ani jednání, kdy máme „všechno takříkajíc na háku“ není ideální.

Extrémy nejsou v pořádku

Jestliže dítě drilujete, stresujete výčtem nových povinností, potom bude mít z nové situace stažený žaludek už předem a bude se bát. Logicky se pak se situací, kterou by za jiných okolností zvládlo klidně a plynule, bude vyrovnávat mnohem hůř. Může se stát, že v něm vypěstujete strach ze školy, z výuky ještě, než poprvé vstoupí do školní budovy. Druhý extrémní přístup je ale také špatný. Přechod do školy je pro dítě náročná záležitost, klade na něj nové nároky a pokud nástup bude brát úplně na lehkou váhu, může se stát, že brzy nebude stíhat ostatní spolužáky a tím pádem se mu ani do školy nebude příliš chtít. Proto nejvhodnější volbou je nalézt onu zlatou střední cestu a vysvětlit dítěti, že ho sice čekají nové povinnosti, ale nejde o nějakého strašáka.

Rozvíjení sociálních dovedností je důležité

Výhodu mají děti, které se už pohybovaly ve větším kolektivu, dokážou navazovat sociální kontakty a nebojí se. Velice důležitou součástí přípravy na první třídu je proto budování přiměřené sebedůvěry a samostatnosti dítěte. Rozhodně na tom bude lépe dítě nebojácné, které se dokáže postavit překážkám, než ostýchavé, jež těžce nese případné neúspěchy.  Protože i prohrávat se musí umět – i to je pro život podstatná sociální dovednost. Nelze čekat, že dítě bude ve školním kolektivu ve všem nejlepší – to ani nejde. Podstatné je ale, aby si bylo vědomo své hodnoty. Je nutné, aby dítě před nástupem do první třídy dokázalo vydržet bez neustálé přítomnosti rodičů a bylo zvyklé na určitý řád. Zároveň aby se umělo přiměřeně zapojit do kolektivu. Také se učí uznávat i jiné autority v podobě učitelů.

Důraz na jemnou i hrubou motoriku

Kromě sociálních dovedností je nutné procvičovat i jemnou motoriku a grafomotoriku. Spousta dětí má potíže s tím správně držet pero, když se učí psát. Tady pomůže uvolňovat ruku, trénovat správné uchopení tužky, věnovat se výtvarné tvorbě, modelovat, stříhat. Pracovat s různými typy stavebnic. Stejně tak ale zvládnout se obléci, zapnout si knoflíky u kabátu. Další kapitolou je hrubá motorika, tedy držení těla, pohyb. Tady jsou skvělým tréninkem různé pohybové hry třeba s míčem, běhání, jízda na koloběžce a kole.

Nejde jenom o písmenka

Příprava prvňáčka tedy rozhodně nepřináší jenom biflování písmenek, jak si mnozí rodiče namlouvají. Naopak o to nejde vůbec. Vždyť písmenka čísla se bude teprve učit, tak je nemusí umět ještě před nástupem do školy. Pokud rodič tímto dítě stresuje, dělá chybu. Je třeba, aby se dítě hlavně všestranně adaptovalo na nový kolektiv, nové autority, nemělo problém s některými dovednostmi. Protože pokud bude mít pocit, že v některé oblasti v kolektivu neuspělo a je výrazně horší než ostatní, může to pro něj znamenat velký psychický stres, který mu školu znechutí už v počátcích. Je tedy třeba věnovat prvňáčkovi dost pozornosti, naslouchat mu, abyste předešli případným problémům už v jejich zárodku a především co nejvšestranněji rozvíjeli jeho osobnost.