Internetový hobby magazín

Menu

Vaření

Nejnovější články

Hořká pravda o sladkém cukru

Říj 1305 Autor: Renata Petříčková

cukr eminentMUDr. Josef Jonáš a Jiří Kuchař přicházejí na trh s knihou, která všem milovníkům sladkostí vyrazí dech. Nepřipravujte si k ní pytlík gumových medvědů, nenačínejte sladkou limonádu a už vůbec si k ní neberte light jogurt s umělým sladidlem. Ostatně i s něčím slazeným stévií bych byla opatrná.

I s tímhle zázrakem opatrovaným v našich truhlících a na zahrádkách to nebude tak horké.

Rafinovaný bílý cukr je jedem, to už víme nějaký ten pátek. Fakt, který se začíná dostávat do povědomí a je tomu jedině dobře. Tady máte navíc rozbory potravin, které jsou běžně u nás k dostání, Monte, Tatranky, žužu, sladké tyčinky Mars, Margot, čokolády Orion apod. Autoři si dali tu práci, že zjistili přesné hodnoty v jednotlivých potravinách – a že jde o potraviny z výživového hlediska naprosto bezcenné. Jen obsahují cukr, který prošel známou transmutací vápnem a kyselinou sírovou.

Ostatně cukrovarnický průmysl u nás umřel na úbytě

Je to škoda, i když jak se to vezme. Cukru spotřebováváme stále dost, na cukru je DPH dostatečně vysoké, aby se vyplatilo propagovat tento bílý jed, který navíc zajišťuje práci i zdravotníkům a potažmo spíše farmaceutickým průmyslům. Jak je do celé věci zapletena politika, peníze, mamon a praktiky koncernů, je naprosto šokující. Můžete mávnout rukou a říci si „konspirační teorie“… ale je to doopravdy tak?

cukrenkaProč není vyšší propagace přírodních forem cukrů nebo medu? Nechat rozkvést města, louky, lesy… Moc naivní představa! A proč se cukr ve své nejhorší bílé formě dává i do salámů, sýrů a do pečiva? Všimli jste si, že hamburgerová houska je sladká? Proč? Není to zbytečné? Není, protože ve hře je „cukr jako droga“. Sladké nám více chutná a je to návykové. Budeme po tom časem bažit zase.

Závislost prokazatelně existuje, zde jí autoři dělí na akutní a chronickou. V příznacích není těžké se nenajít, bohužel. Abstinenční příznaky si přitom s ničím nezadají s odvykáním nikotinu nebo alkoholu. Přeháním? Schválně to zkuste. Pokud sami sebe „načapáte“, jak každý večer šmejdíte po čokoládě nebo se moc a moc těšíte na kávu s třemi kostkami cukru, už nebude něco v pořádku.

MUDr. Jonáš do knihy přispěl nejen obrovským množstvím informací (které jsou všechny poctivě doloženy sáhodlouhými zdroji na konci knihy), ale také nesčetnými příběhy svých pacientů. Mnoho lidí trápí chronické zdravotní potíže metabolické povahy, únavy, potraty, problémy s psychikou a v drtivé většině se v jejich jídelníčku v nezřízeném množství objevuje cukr.

Ale vrazi také jedí chleba, takže kdo jí chleba, bude na 100% vrah!

Námitka! Ano, stará známá námitka. S cukrem je to však jinak. Když si sami zkusíte svépomocí nebo s pomocí terapie v této knize, z jídelníčku vysadit bílý cukr, zcela jistě pocítíte NĚJAKÝ rozdíl. Zdravotních problémů, za kterými s velkou pravděpodobností stojí právě cukr je tu celý podrobně rozepsaný seznam. Obezita, rakovina, játra, infarkt, cévy, stres, poruchy vstřebávání vitamínů a minerálů, žaludeční vředy, střevní problémy, tělesná slabost a zubní kaz. A mnoho dalších. Knihou prostupuje mnoho různých vědeckých pokusů, včetně toho na závěr knihy (s vězni v Parchamu v roce 1915 – jak ti se radovali, že budou baštit jen kukuřičné kaše a sirup z cukrové třtiny – prostě rafinované potraviny), no, nedopadli vůbec dobře. Výsledkem byli zesláblí a nemocní muži zhruba za dva měsíce podobné stravy.

Možná budete mít chuť s tím něco udělat

kniha cukr

Druhá polovina knihy je o složité, leč možné cestě, jak z toho ven. Podtitul zní dost podmanivě a v tuto chvíli už ho nebudete brát jako vtip, prostý nápis v jednom zoo parku v Lyonu: „Prosíme návštěvníky, aby nekrmili naše opice cukrem. Nevydrží tolik jako lidé a brzy zahynou.“

Ačkoliv se předchozí kapitoly knihy mohly zdát kruté a bezcitné, ano je tu řeč o sladkém mámení, kapitoly věnované odvykání jsou vyloženě o sebelásce. Sladkým totiž jen zaplňujeme nějakou mezeru v lásce k sobě samým. Nenaplněné vztahy, poraněné duše i srdce – i komerční weby a časopisy radí léčit rozchod tabulkou čokolády. Nejzajímavější součástí je tzv. „duševní psaní“, které propaguje Clemens Kuby:

„Zapište si vědomě to, co vás v minulosti přesně zranilo nebo urazilo, ať už jako dospělého, nebo v době dospívání. Dostanete černé na bílém, v čem spočívají vaše problémy. Protože není možné vyřešit všechny najednou, musíte se věnovat každému z nich jednotlivě. Kuby to přirovnává k práci na různých staveništích: na vaší cestě nesmějí zůstávat rozestavěné trosky, jinak jednoho dne ztratíte chuť pokračovat.“

Toto psaní pokaždé změní váš psychický stav. Rozmrzelost, která je hlasem vaší duše, začne dostávat reálné základy. Věnovat se chvíli sám sobě, poznat se, chvíli se nechtít cítit užitečný rodině, komukoliv zvenčí, ale být tu jen sám pro sebe. Terapie jsou různé, jsou i různé vhodnější alternativy cukru.  A cukr je v jistém malém množství i povolen, takže nic není ztraceno. Ale přece jen, o bílém cukru existuje velmi hořká pravda…

Vydalo nakladatelství Eminent, 2013.

Komentáře k článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*
*

Jedna reakce na Hořká pravda o sladkém cukru
  • Václav Říčný 19.3.2014 (19:14)

    Nějak se mi to nezdá,dnes na ČR 1 byl s dotyčným autorem rozhovor a nechápu,že nikdo
    doposud s kompetentních u nás v ČR na to adekvátně nereagoval.Jsme na tom všem opravdu tak mizerně.
    Zdraví Václav

Kategorie
<<Čvc 2020>>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2
události

Přidat na Seznam.cz

Spolupracujeme:
Odběr novinek


Přihlášením vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

TOPlist