Havortie: nádherná a věčná pokojovka

Havortie je přenádherný sukulent, který se čas od času objeví v letácích hypermarketů v akční nabídce. Někdo si možná vzpomene, že je to vlastně i rostlina našich babiček, jedna z těch nejzajímavějších.  Je téměř věčná, jen tak ji něco nezahubí a snadno doroste až do výšky 20 cm. Přesto na dvě věci byste si měli dát pozor – přelití a přímé slunce.

Havortie může úspěšně zdobit i váš domov

Tyto krásky jsou původem z Afriky a budou dlouhé roky těšit vaše oko svou elegantní krásou a umělecky ztvárněním svého povrchu. Drsné bílé bradavky a výstupky bílé barvy jen svádějí k pohlazení.

Atraktivní rostliny jsou také snadno k dostání na různých burzách a výstavách kaktusů a sukulentů., kde seženete i méně známé kultivary. Díky svém vzhledu jsou někdy zaměňovány s aloe, ale havortie mají svou kresbu  hrbolatou ve formě bradavek, teček a hrbolků, zatímco aloe má vzorovaný hladký povrch svého tučného listu.

Varianta „Fasciata“ má na rubu zvlněné listy, bílé bradavičky a temně zbarvenou vrchní stranu listů.  Havortie „Glabrata“ má špičaté listy hustě pokryté bílými tečkami a „Margaritifera“ má kompaktní až kulovitý tvar a výrazné bílé výstupky. Kultivar „Attenuata“  roste jako růžice a bílé bradavičky mají tvar perliček, kultivar „Cymbiformis“ má krátké šedozelené odstávající listy. Zajímavé jsou „tessellata a „Cuspidata“ případně „Retusa“, které mají vrchní listy pokryté průsvitnými útvary.

Má ráda propustnou písčitou půdu

Tyto krásné sukulenty s výraznou kresbou milují propustnou zeminu, klasický substrát pro sukulenty. Dejte si pozor také na dobro drenáž květináče, protože přelití může mít za následek uhnívání kořenů.

Světelné podmínky: hodně světla, ale ne přímé slunce

Havortie dobře roste na světlých místech. Na jižních oknech jí maličko zastiňte, aby na ní nešlo přímé sluneční světlo. Žár z paprsků za okenní tabulkou by mohl poškodit tuhé listy a zanechat na nich nevzhledné hnědé skvrny.

Jinak, severní, jižní, západní i východní okno je pro havortii jako dělané.  Na příliš tmavém stanovišti se listy nevzhledně vytahují, zužují a ztrácejí bílé bradavky. V takovém případě přeneste rostlinu blíže k oknu.

Teplota: teplo

Ideální jsou obyčejné pokojové podmínky, havortie nemá zvláštních nároků. Miluje ale zimování, a tak máte-li možnost, v zimě ji přeneste do chladnější místnosti a na minimum snižte zálivku. Dalšího jara se za to odmění větším vzrůstem a také květem.  Zima je pro havortie obdobím, kdy i nadále úspěšně rostou!  Kvete na holém stonku hroznem malých květů. Jsou bílé, nenápadné a vydrží na rostlině řadu týdnů.

Výborně roste také v nádobách jako balkónová rostlina, na zimu ji ale musíte přenést do chladnější místnosti nebo zimní zahrady. Při letním pobytu venku ale dbejte na místo, které je chráněno před deštěm, promokření dešti rostlině nesvědčí.

Vlhkost: sucho

Zaléváme až tehdy, když zemina pořádně proschne. I pro zaboření prstu do květináče musí být substrát proschlý. Pak teprve zalijeme a dáváme přitom pozor, abychom vodu nelili do listové růžice. Ta je citlivá na přemokření a rostlina pak může začít od středu uhnívat.

Nároky na vzdušnou vlhkost nemají žádné.

Hnojení: Jednou za měsíc hnojivem na sukulenty a kaktusy v období od dubna do září.

Rozmnožování:  odnožemi

Havortie se rozmnožuje odnožemi, které postupně vyrůstají pod rostlinou. Odnož nechte tak dva až tři dny zaschnout, nebojte se, neuschne. Jen se díky zacelené ráně sníží riziko hniloby a napadení plísněmi, až bude rostlinka zasazená v zemi. Teprve nyní ji můžete zasadit do propustného substrátu a lehce zalít. Udržujte zeminu jen lehce vlhkou, aby odnož nezačala hnít. Zakořenění havortií je záležitostí poněkud delší, trvá až několik týdnů, než se v zemi objeví první kořínky. Potom už máte vyhráno a máte květinovou společnici na řadu let!

Náročnější pěstitelé se mohou pokusit i o rozmnožování semeny, která lze získat z odkvetlých květů. Větší šance je u letněných rostlin, protože tam mohly být květy úspěšně opyleny.

Přesazujeme je jednou za dva roky, starší rostliny můžeme i ještě za delší.