Broskve, třešně a další peckoviny: Skutečně se na ně nesmí pít?

Možná jste to taky někdy slyšeli – „Nepij na třešně, jinak tě bude bolet břicho.“ Varování, které mnozí z nás slýchali už v dětství od rodičů nebo prarodičů, se předává z generace na generaci. Jenže – má tohle varování nějaký reálný základ, nebo jde jen o další z mnoha výživových mýtů, kterých se držíme spíš ze zvyku? Zkusila jsem se na to podívat blíž a prozkoumat, co na to říká věda, selský rozum i zkušenosti lidí.

Také jste slýchávali, že nemáte pít na třešně? Zdroj foto: Pixabay.com – UllaM

Staré známé „nepij na třešně“

Když se řekne peckovina, většině z nás naskočí třešně, višně, broskve, meruňky nebo švestky. Jsou sladké, šťavnaté a v létě je jíme po hrstech – jak by taky ne, když právě dozrávají a voní po slunci. Jenže právě tehdy často přichází to staré známé: „Hlavně na to nic nepij!“

Říká se, že pití vody nebo jiných nápojů po konzumaci peckovin způsobuje nadýmání, bolest břicha nebo dokonce průjem. Někteří tvrdí, že ovoce ve spojení s vodou začne v žaludku „kvasit“ a dělá neplechu. Jiní přísahají, že nikdy problém neměli – a pijí vesele dál.

Mýtus nebo pravda

Abychom se dobrali k pravdě, je potřeba podívat se na to trochu racionálně. Žaludek není žádná sklenice, kde se něco nalije a nechá kvasit. Je to velmi kyselé prostředí (pH kolem 1–2), kde se většina mikroorganismů nedokáže množit. Takže samotné „kvašení“ ve smyslu, jak si ho představujeme u kvašení doma ve sklenici, tu zkrátka neprobíhá. To ale neznamená, že po třešních a vodě nám nemůže být špatně. Jen příčina bude trochu jiná, než si možná myslíme.

Proč tedy někdy bolí břicho?

Třešně, višně i broskve obsahují hodně vlákniny a také ovocné cukry – hlavně fruktózu a sorbitol. Tyto látky mohou být pro některé lidi hůře stravitelné, obzvlášť pokud jich sníme větší množství. Když k tomu přidáme vodu, může dojít k rychlejšímu pohybu obsahu žaludku do střev, kde cukry a vláknina fermentují (ano, tady už to trochu „kvasí“) a vznikají plyny – výsledek? Nadýmání, pocit těžkosti nebo křeče.

Zároveň, pokud ovoce omýváme jen narychlo nebo jíme rovnou ze stromu, můžeme si s ním do těla přinést i pár nezvaných bakteriálních hostů. A když pak zapijeme vodou, která třeba taky nebyla zrovna ideálně čistá, je na problém zaděláno.

Ovoce obsahuje cukry, které mohou být pro některé lidi hůř stravitelné. Zdroj foto: Pixabay.com – Kimberly

Kdy si dát pozor?

Nejde ani tak o to, jestli pít, ale spíš kolik ovoce sníme a v jakém stavu je náš trávicí trakt. Lidé s citlivějším žaludkem nebo ti, co trpí syndromem dráždivého tračníku, mohou být na kombinaci ovoce a tekutin citlivější.

Také není ideální jíst větší množství ovoce nalačno – zvlášť ne to velmi sladké. Rychlý příval cukrů může podráždit žaludek, způsobit nevolnost nebo nepříjemné pocity.

A pak je tu ještě jeden faktor: psychika. Pokud jsme od mala naučení, že se „na třešně nesmí pít“, mozek to má zafixované a může si ty problémy tak trochu přivolat sám – říká se tomu nocebo efekt, tedy opak placeba.

A co říkají odborníci?

Výživoví specialisté se víceméně shodují, že samotné pití vody po peckovinách není problém – pokud tedy nemáme nějaké specifické trávicí potíže. Důležité je jíst ovoce s mírou a ideálně ne v kombinaci s velkým množstvím jiných těžkých jídel.

Na druhou stranu, pokud víte, že vám konkrétní kombinace nedělá dobře, není důvod ji silou zkoušet znovu. Každý máme trochu jiné tělo a jiné limity.

Pít můžete, ale s rozumem

Takže, pít po třešních a broskvích můžete – ale nedávejte si k nim celý litr vody naráz. A rozhodně si nesedejte s plným břichem peckovin do rozžhaveného auta nebo na slunce, to by vám dobře nebylo tak jako tak.

Zkrátka – nic není černobílé. Někdo si dá misku broskví, zapije je domácí limonádou a je mu fajn. Jiný po třech třešních a sklenici vody běží na záchod. Klíčem je znát své tělo, nepřehánět to a jíst kvalitní, zralé a dobře omyté ovoce.