Boží hod velikonoční neboli Velikonoční neděle

Pomalu ale jistě přichází největší svátek křesťanského církevního roku a to slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Jinak také Boží hod velikonoční, či Velikonoční neděle. Proč tento svátek řadíme mezi nejvýznamnější? V tento den se totiž slaví Kristovo Zmrtvýchvstání, tudíž jde o výhru nad smrtí a zároveň o vykoupení celého lidstva.

Má Velikonoční neděle pevně stanovené datum?

Tento den se řadí mezi pohyblivé svátky. Slavíme ho vždy první neděli, která následuje po prvním úplňku po 21. 3. V tento den však velký půst, ještě nekončí. Konec půstu přichází až o den později a to na Velikonoční pondělí.

Název Velikonoce?

Víte, odkud pochází název Velikonoce? Toto pojmenování vzniklo právě díky noci ze soboty na naděli. Právě v tuto noc, došlo k již zmiňovanému Zmrtvýchvstání Páně. Této noci tak říkáme velká noc a právě odtud pochází název Velikonoce. V tento den končí smutné a vážné období a přichází období oslav a radosti.

Jaké tradice se pojí k tomuto dni?

Na Velikonoční neděli věřící pravidelně navštěvují kostel, kde se účastní bohoslužby. Z pravidla by kostel měli navštívit v novém oblečení a přinést s sebou beránka, či mazanec aby si ho nechali posvětit. Pokud si myslíte, že tato tradice v dnešní době již zanikla, jste na omylu. Dobrá zpráva je, že i v dnešní době se tato tradice stále dodržuje. Další tradice, která by se měla v tento den dodržovat, jistě potěší každou hospodyňku. Na Velikonoční neděli by se totiž neměly dělat téměř žádné domácí práce. Nemusíte tedy zametat, mýt nádobí a ani třeba stlát postel. Zato byste se ale měli pustit do pečení mazance a beránka a váš muž by měl uplést krásnou pomlázku. Jen stěží byste hledali větší symbol velikonoc než je právě pomlázka a mazanec.

Předcházející neděle – Květná neděle

Na Květnou neděli začíná Svatý týden, oslava Velikonoc, při které si křesťané připománají závěrečnou část Ježíšova pozemského života, jeho ukřižování a zejména vzkříšení, zmrtvýchvstání. Na Květnou neděli si připomínáme vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a na památku toho se na začátku bohoslužby žehnají, ratolesti (u nás kočičky), kterými jeruzalémští obyvatelé nadšeně vítali Ježíše Krista. Netrvalo však dlouho a jejich nadšené vítání se proměnilo v nenávistné volání po jeho odsouzení. Při bohoslužbách jsou čteny pašije, vyprávění o Ježíšově poslední večeři, kterou slavil se svými učedníky, o jeho zatčení, soudu a ukřižování.