Pošvatky (Plecoptera)

V minulém článku jsme se seznámili s jednou ze skupin vodního hmyzu – jepicemi, které najdeme téměř v každé řece, říčce i potůčku. Pokud larvy jepic ve vodním prostředí chybí, znamená to, že se jedná o velmi znečištěný vodní tok.

Dneska si představíme další obyvatele sladkovodních systémů, kteří jsou ještě citlivější k znečištění vody. Jsou to pošvatky. Potřebují poměrně vysoký obsah kyslíku ve vodě, proto jsou častými obyvateli čistých horských a podhorských potoků. Na první pohled jsou velmi podobné jepicím. Mají hlavu s poměrně výraznýma očima, hrudní a zadečkové články a tři páry nohou. Na rozdíl od drtivé většiny jepic mají pošvatky na konci zadečku pouze dva dlouhé štěty. Jednotlivé skupiny pošvatek se liší typem a umístěním žaber.

Většinou se jedná se o zdatné lovce, dravce, kteří se živí jinými vodními živočichy. Většinu života tráví pošvatky v larválním stádiu. Larvy žijí jeden, dva nebo tři roky, což je v poměru k životu dospělců opravdu dlouho. Rychlost vývoje je do značné míry závislý na počasí. V zimě je vývoj mnohem pomalejší než v teplé části roku. Dospělé pošvatky jsou velké od cca 0,5 cm do 2,5 cm a žijí stejně jako jepice jen řádově hodiny. Rčení o jepičím životě tedy platí stejně i u pošvatek. Dospělé pošvatky létají dost neobratně a nevzdalují se od vody. Jejich úkol je prostý, dát život další generaci pošvatek. Během života dospělce pošvatky nepřijímají žádnou potravu, pouze vodu.

A jaké druhy pošvatek jsou na našem území poměrně běžné? Tak třeba rod Leuctra, štíhlé a drobné pošvatky, jejichž determinace do druhu je poměrně obtížná. Jejich opakem jsou robustní poměrně tmavě zbarvené pošvatky rodu Perla, které mají žábry na hrudních článcích. Pošvatky rodu Protonemura a Amfinemura mají žábry umístěné pod hlavou, na břišní straně těla. Dalšími rody, které mají své zastoupení v našich zeměpisných šířkách, jsou Chloroperla, Nemoura nebo Nemurella.

Jedná se o v pravém slova smyslu bentické organizmy, tedy zvířata závislé na říčním dně. Larvy sice umí plavat, většinu času ale stráví v substrátu dna mezi kameny a kamínky, kde je menší proudění vody, se kterým se musí organizmy tekoucích vod vypořádat.

Tak co, všimli jste si někdy na horách larev pošvatek v potůčku či říčce?