Poradna Václava Větvičky
Václav Větvička (73) je známý propagátor zahradničení u nás. Jak jste si jistě všimli v televizním pořadu Receptář prima nápadů, zná snad všechny rostliny. Své vědomosti ochotně a rád předává široké veřejnosti nejen v televizi a prostřednictvím odborné literatury, ale také osobně, každou třetí středu v měsíci ve tři hodiny v zámecké zahradě ve Štiříně(u rondelu restaurace Domu Atis). Dr. Václav Větvička zde poradí jak na choroby a škůdce rostlin, ale také co za poklady vám na zahrádce roste. Neváhejte s sebou přinést části rostlin nebo fotografie.
Zámecký park ve Štiříně
Díky popularitě Václava Větvičky je jedním z nejznámějších zámeckých parků. Pan doktor Větvička zde pracuje od roku 2007, ale zájem o park u něho začal mnohem dříve. Už v 80.letech minulého století byl konzultantem pro obnovu parku. Park byl renovován podle původního osázení a jistě mi dáte za pravdu, že povedeně. Za zmínku stojí i altánek na hladině exkluzivně udržovaného rybníka.
Zámecký park, který má bez mála 12 hektarů, ovlivnili jednak zakladatelé (Salmové) a jednak jednotlivá období (zejména baroko). Zámek sloužil také jako sady, lesy a podobně, ale nyní je zase klasickým parkem s novou výsadbou původních druhů (bylo vysázeno asi 500 jehličnatých stromů, 90 listnatých, 5 500 keřů, 1 200 rhododendronů, 550 azalek). Za tím účelem jsou semenáčky, trvalky i letničky nakupovány, ale také pěstovány ve sklenících a malých školkách.
Součástí zámeckého parku je i devítijamkové golfové hřiště
Na výstavbě golfového hřiště se pan doktor Větvička příliš nepodílel, tuto práci přenechal odborníkům. Se záměrem postavit nedaleko golfové hřiště přišel již tehdejší majitel, František Ringhoffer, kolem roku 1920, a tak vzniklo pravděpodobně nejstarší golfové hřiště u nás. V dnešní době je golf hrou gentlemanů a jejich klubové příspěvky nemalou měrou přispívají do rozpočtu zámeckého parku. A že golfu neholdujete? Nevadí-na původním místě byl též nově vybudován i tenisový kurt.
Co v zámeckém parku stojí za to? 87 druhů stromů, 57 druhů keřů, přes 120 kultivarů rhododendronů a azalek.
- jedlovec kanadský (Tsuga canadiensis)
- jedle sibiřská (Abies sibirica)
- jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba)
- metasekvoj čínská (Metasequoia glyptostroboides)
- smrk Pančičuv (Picea omorica)
- javor tatarský (Acer tataricum)
- sloupovitý habr (Carpinus betulus Fastigiata)
- převislý buk (Fagus sylvatica Pendula)
- červenolistý javor mleč (Acer platanoides Crimson King)
- cesmína (Ilex aquifolium)
V případě dotazů využijte diskuzi
Komentáře k článku
Jaroslav Gál 16.9.2012 (14:47)
Vážený pane doktore Větvičko,
sleduji rady a odborné komentáře při Vašem vystoupení v pořadu pana Přemka Podlahy „Receptář „. Prosím Vás o odbornou radu.
Jedná se o strom ve výši asi 5 m, který mám na zahradě.Tento strom má hodně plodů a tyto jsou ve velikosti dvacetikorunové mince. Rád bych věděl, zda jsou tyto plody jedlé. Proto zasílám na adresu do redakce prima nápadů fotografie plodů a listů tohoto mi neznámého stromu.
Děkuji Vám mnohokrát za odpověď a přeji Vám stálé úspěchy ve Vaši práci, Váš stálý televizní divák Jaroslav.
Šilha přemysl 14.9.2012 (21:08)
Vážený pane doktore,
mám na Vás velkou prosbu.
Jsem studentem třetího ročníku VŠ a dělám bakalářskou práci na téma „Japonský topol“ , jeho růstové parametry,atd.(klíčová slova jsou:Japonský topol,rychle rostoucí dřeviny,růstové parametry,biomasa).
Chtěl bych Vás moc poprosit jestli by jste mi neporadil jak začít psát,nebo spíš co,do bakalářské práce.Informace o Japonském topolu už nějaké mám, ale nevím jak začít.
Předem moc děkuji za odpověd.
Šilha
Davidová 13.9.2012 (15:30)
Vážený pane doktore,
prosím o radu – pomoc…
Syn našel před několika lety na někde odloženou v květináči rostlinu, modře kvetoucí. Jelikož byla už skoro námraza a věděl, že já jsem kytkomil, přinesl jí domů. Květinu jsem rozsadila (dva kusy) do dobré zeminy, omrzlé části vyhodila a stalo se něco neskutečného- odměnila se mi záplavou nádherných modrých kvítků, jakoby na dlouhých stonkách, okolo sametové sytě zelené lístečky.-Abych to zkrátila, květina nám dělala radost několik let, košatěla a neúnavně kvetla, až do letošního léta – odjížděla jsem na dovolenou a synovi kladla na srdce, aby rozhodně tuto květinu nezapomněl zalévat, nikde jsem jí totiž neviděla v prodeji – ani v ČR, ani v NSR, kam jezdíme a kde vždycky zavítám do každého zahradnického zařízení..
Bohužel, syn rostlinu zřejmě přelil a ta během cca tří týdnů po mém návratu uhynula.
Teď ale to HLAVNI, proč Vám píšu: tuto květinu nelze nikde sehnat, nedováží se, ani zahradnické závody jí nevedou, ani v tom Německu jí neprodávají – na internetu jsem zjistila, že se jedná o naprostou vzácnost – jmenuje se Streptocarpella Blue Moon.
Vážený pane doktore, nevíte prosím o někom, kdo tyto květiny z čeledi podpětovitých pěstuje – ráda bych měla kousek, totiž odlomené stonky celkem úspěšně zakořeňují. Ptala jsem se v několika květinářských závodech – nic takového se prý nedováží.
Dodnes nechápu, jak syn tuto vzácnost mohl najít na ulici -jen tak odloženou vedle kontejneru…zřejmě si jí někdo odněkud dovezl a už jí nechtěl…
Děkuji za radu, případně za tip, kde jí sehnat!
Srdečně zdraví Davidová
Robert Fleischmann 11.9.2012 (22:46)
Vážený pane doktore,
prosím Vás o pomoc při identifikaci neznámé dýně, která nám neplánovaně vyrostla na kompostu. Fotky plodů a listů pošlu do redakce na: redakce@prima-receptar.cz. Děkuji mnohokrát. Ať se Vám daří. S pozdravem, Robert Fleischmann
Markéta Klárová 8.9.2012 (19:03)
Dobrý den,
chtěla jsem vás poprosit o radu při našem problému: soused chce 7 metrů od našeho pozemku postavit 25 m vysokou rozhlednu.. chtěli jsme tam zasadit nějaké rychlerostoucí stálezelené stromy, ale nevíme jaké – možná douglasky, ale po vykopání 3m jámy na ně jsme zjistili, že je tam pár cm půda a pak písek – docela kvalitní… takže douglasky asi ne, protože by v tomto nevyrostly požadované výšky… jaké rychlerostoucí dřeviny by přicházely v úvahu popř. jakou máme udělat „úpravu“ půdy pro ně? děkuji Klárová
Jarmila Sladká 30.8.2012 (17:38)
Dobrý den ,pane doktore,prosím Vás o radu.Mám na zahradě javor jasanolistý,který každý rok v červenci opadá a v srpnu mu opět narostou listy.Ve vesnici je stejný strom a ten je v pořádku.Můžete mi poradit,co s tím?Děkuji SL.
Pavel Jindra 22.8.2012 (19:51)
Dobrý den,
mám dotaz, mám dvě malé rostliny liči vyrostlé z pecky kterým je cca 2 roky a měří asi 20 cm. Mám s nimi problém, že jim postupně usychají konce listů. Co se s tím dá dělat.
Pak tu mám citron vyrostlý z pecky, vyrostl mi jeden kmínek do výšky asi 35 cm, nerozvětvuje se a nevím co s ním.
Předem děkuji za odpověď.
Jan David 22.8.2012 (18:11)
Přeji hezký den a prosím o sdělení názvu a možnosti pěstování rostliny,kterou jsem nikdy neviděl,ale líbí se mi.Mám je obavy,aby to nebyl nějaký vytrvalý plevel.Foto posílám do redakce receptáře.
Děkuji za odpověď,s úctou Jan David
Libuše Hájková 18.8.2012 (17:48)
Vážený pane doktore,
chtěla bych vás požádat o radu,mám na zahradě druhým rokem keřík cotinus coggygria Royal Purple,až do teď rostl zcela v pořádku,nyní se na jedné větvi kroutí listy a vypadají,jako by usychaly,některé mají na okraji žlutohnědé skvrny.Nejdříve byla postižena jedna větev,nyní mám pocit,že se to šíří na celou rostlinu.Jde o nějakého škůdce,nebo nedostatek některých živin?
Za odpověď předem děkuji Libuše Hájková
Redakce 21.8.2012 (10:36)
Foto můžete zaslat na redakce@prima-receptar.cz
Monika 13.8.2012 (08:10)
Pěkný dne pane Větvička, prosím Vás o radu, jak sama (jako laik) vypěstovat chvojky. Potřebuji jich hodně kolem plotu a nemám moc peněz si je zakoupit už jako stromečky. Děkuji za odpověď Monika
Redakce 13.8.2012 (21:28)
Doporučujeme řízkování nebo hřížení. Záleží na tom, jaký druh si představujete.