Padlí na růžích, floxech i pivoňkách – kdy pomůže postřik a kdy raději řez

Minulý týden jsem se procházela po zahradě a zastavila se u růží. Na některých listech a poupatech jsem si totiž všimla bílého povlaku připomínajícího mouku. To znamená jediné – padlí opět zaútočilo! Tentokrát jsem ale byla připravená a věděla, co dělat. Po trápení s touto chorobou jsem nasbírala zkušenosti, které bych s vámi ráda sdílela.

Také mají vaše rostlinky na listech padlí? Zdroj foto: Pixabay.com – Connor12

Jak poznat padlí včas

Padlí je plíseň, která napadá mnoho rostlin, zejména růže, floxy a pivoňky. První příznaky jsem vždy zpozorovala na mladých výhoncích a listech – objeví se bílý moučnatý povlak. Pokud nezasáhnete, rozšíří se na celou rostlinu, deformuje listy, poupata zakrní a květy se často ani neotevřou. U některých odrůd růží jsem pozorovala, že jsou obzvlášť náchylné – třeba moje žluté růže ‚Golden Celebration‘ bývají každoročně prvními oběťmi.

Proč padlí vlastně vzniká?

Pochopila jsem, co padlí nahrává. Zjistila jsem, že se nejčastěji objevuje za specifických podmínek – v mém případě, když přes den teplota vystoupí nad 20 °C, ale noci jsou chladné. Velké výkyvy teplot jsou pro padlí jako pozvánka. Také sucho v kombinaci s vysokou vzdušnou vlhkostí (třeba když večer rosím zahradu) vytváří ideální podmínky pro šíření spor.

Mám záhon s floxy hned u zdi domu, která se přes den rozpálí a večer vyzařuje teplo – tam se padlí objevuje pravidelně. Naopak pivoňky vysazené ve stínu vzrostlého javoru bývají zasaženy méně.

Za padlí mohou dost často výkyvy teplot. Zdroj foto: Pixabay.com – KendraNowicki

Kdy sáhnout po postřiku

Když zahlédnu první náznaky padlí, snažím se jednat rychle. Menší napadení na růžích a floxech řeším většinou postřikem. Dlouho jsem experimentovala s různými přípravky a dospěla k několika osvědčeným metodám:

1. Osvědčil se mi roztok z jedlé sody – na 10 litrů vody přidávám 3 polévkové lžíce jedlé sody a trochu rostlinného oleje jako smáčedla. Tenhle postřik používám preventivně každých 10 dní, když nastávají ideální podmínky pro padlí.

2. Při větším výskytu sahám po přípravcích s obsahem síry. Ty fungují spolehlivě, ale používám je až jako druhý krok, když selže prevence.

3. U vzácnějších odrůd růží, které nechci ztratit, občas použiji i systémové fungicidy. Ty pronikají do pletiv rostliny a chrání ji zevnitř.

Důležité je postřikovat za sucha, ideálně večer nebo brzy ráno. Zjistila jsem, že účinnost se zvýší, když rostliny nejdříve zastřihnu a odstraním nejvíce napadené části.

Kdy je lepší sáhnout po nůžkách

Některé situace však postřik nevyřeší. Když jsem loni objevila silně napadené floxy až ve chvíli, kdy bylo padlí už rozšířené na většině rostliny, postřik zabral jen částečně. Tehdy jsem musela sáhnout po radikálnějším řešení – hlubokém řezu.

U růží odstraňuji napadené výhony až do zdravého dřeva. Někdy to znamená obětovat i poupata, ale rostlina se odmění zdravějším růstem. U floxů se mi osvědčilo sestřihnout je téměř k zemi – většinou znovu obrazí a druhé kvetení bývá často zdravější než první.

U pivoněk je situace složitější – ty hluboký řez nesnesou tak dobře. Proto u nich dbám na prevenci a při prvních příznacích odstraňuji jen napadené listy.

Někdy je lepší provést hluboký řez. Zdroj foto: Pixabay.com – Zula

Moje prevence proti padlí

Praxí jsem zjistila, že jako vždy je nejlepší padlí předcházet:

• Vysazuju rostliny tak, aby měly dostatek prostoru a vzduchu
• Zalévám ke kořenům, ne na listy
• Mulčuju, aby půda nevysychala příliš rychle
• Pravidelně odstraňuju suché a odumřelé části rostlin
• Náchylnější odrůdy vysazuju na slunná, větraná místa

Loni jsem začala experimentovat s výluhem z přesličky, kterým preventivně stříkám své růže. Připravuji ho tak, že hrst přesličky nechám dva dny louhovat v 10 litrech vody a pak přeceděný roztok aplikuji každých 14 dní. Zatím se zdá, že to funguje, ale chce to více času na potvrzení účinnosti.

Co mi funguje nejlépe

Po pokusech a omylech jsem dospěla k závěru, že nejlepší je kombinace přístupů. Na jaře, když se počasí začíná oteplovat, začínám s preventivními postřiky z přírodních přípravků. Pečlivě sleduji počasí a při příznivých podmínkách pro padlí (teplo + sucho) zvyšuji četnost postřiků.

Jakmile se objeví první příznaky, odstraňuji napadené části a až poté aplikuji postřik. U silně napadených rostlin neváhám s radikálnějším řezem – rostlina sice na chvíli ztratí na kráse, ale odmění se zdravějším růstem a květy.

Možná to zní pracně, ale věřte mi – tenhle systém mi ušetřil spoustu trápení a moje růže, floxy i pivoňky teď vypadají lépe než kdy dřív.