Mé první terárium pro krajty

Když jsme likvidovali skříňky ze staré ložnice, namítala jsem, že by se daly ještě k něčemu použít a přes láteření mého manžela je uskladnili v garáži. Jejich chvíle přišla v krátké době, když jsem z útulku dostala další krajtu. To bylo ono. Najednou mi to skleněné, i když prostorné terárium přišlo naprosto nevzhledné. Na internetu je spousta návodů a já nejsem žádná pečlivka, tak jsem si od každého vzala jen to, co se mi hodilo.

Skříňku jsem dovlekla do dílny a obrousila vrchní oprýskaný lak. Vzhledem k tomu, že nábytek byl opravdu letitý a z dřevotřísky, musela jsem brousit opatrně, abych nepoškodila vrchní dýhu. Ve vrchní desce jsem chtěla vyříznout větrací otvor, jelikož mé původní skleněné terárium mělo malé a nedostatečné větrání. K tomu jsem potřebovala radu manžela.

Nakreslila jsem obdélník, který chci vyříznout a v každém rohu jsem vyvrtala díru tak velkou, aby se tam vešel list přímočaré pilky. Pak už jsem jen řezala. No, centimetr žádná míra. Musela jsem to opravovat, jelikož mi pilka každou chvilku ujížděla. Otvor jsem pak znovu obrousila a tím se srovnaly nepřesnosti. Poté jsem skříňku natřela mořidlem na dřevo a nalakovala akrylovým lakem. Doma jsem měla zbytek pletiva z králíkárny, které jsem kleštěmi zastřihla na velikost o několik centimetrů větší, než byl vyřezaný otvor a připevnila latičkami, které mi uřízl manžel. Tím byl zevnějšek hotov.

Vnitřní část už byla poněkud zábavnější. Dno jsem polepila samolepící omyvatelnou tapetou, aby se mi lépe udržovala čistota. Polystyrenové desky, co nám zbyli ze zateplování domu jsem nožem uřízla dle velikosti stěn a přilepila silikonem. Ze zbytků a odřezků jsem pak tvarovala jakoby kameny a co se hodilo, použila na poličky. Vše jsem lepila neutrálním silikonem. Když už to jakž takž drželo, přišla na řadu nevoňavá část.  Acetonové ředidlo jsem si nalila do skleničky a větším štětcem jsem ho nanášela na polystyren. Mizel takřka před očima a já tak vyleptávala do hladké plochy různé tvary. Pozor na vodorovných stranách se můžete proleptat skrz, takže opatrně a hlavně větrejte. To samé jsem udělala i s nalepenými kousky.

Na další část jsem použila horkovzdušnou pistoli a všechny ostré hrany jsem jí ohladila. I tady bacha a s citem. Když jsem byla spokojená a už mě nic dalšího nenapadalo, mohla jsem začít natírat. K dispozici jsem doma měla mrazuvzdorné lepidlo na dlažbu. To jsem v malém kyblíčku rozdělala s vodou do hustoty asi jako těsto na palačinky a starým kulatým štětcem ho nanášela. Se štětcem se rozlučte, rozhodně to nepřežije. Po zaschnutí první vrstvy jsem nanesla druhou a to už šlo hůře. Tupovala jsem každičký centimetr a dbala na to, aby nikde nezůstala skulinka, kde by prosvítal polystyren. Poslední vrstvu jsem trochu více naředila a přidala malířskou barvu. Pořád se mi to zdálo málo, tak jsem ještě některá místa zvýraznila posypáním červeným pouštním pískem.  

Nakonec jsem ještě tavnou pistolí přilepila umělé rostliny.  Hotové jsme nastěhovali do ložnice a zjistili, že nemáme kudy protáhnout koncovku od topné podložky. To se vyřešilo odšroubováním latiček z větracího otvoru. Tudy jsme kabel protáhli a zase přišroubovali vše jak bylo. Světlo je jen tak položené na pletivu. Vzhledem k tomu, že ve skříňce byla posuvná skla, tak nebylo potřeba nic dalšího řešit. Není sice dokonalé, ale na to, že jsem ho z velké části dělala sama, tak jsem s ním spokojená. Krajtám se moc líbí a nové poličky a úkryty rády využívají.