Jaké rostliny rostou na zásaditých půdách?

Půda a její složení zásadně ovlivňuje obsah živin, organických látek i půdní reakci. Půdní reakce, tedy pH, se pohybuje od kyselého po zásadité. To, jaké má půda pH, je ovlivňováno jak faktory antropogenními (lidskými), tak přirozenými faktory prostředí. Těmi přirozenými může být například to, jaké druhy shazují v daném místě listí nebo jehličí. Kyselou reakci způsobuje opad jehlic smrku, borovice, dále vřesu nebo brusinek – z nich pak vznikají fulvokyseliny. Huminové kyseliny naopak vznikají opadem lípy, javoru nebo buku a půda je pak neutrální nebo zásaditá (=alkalická). Mezi antropogenní vlivy patří hlavně emise, které způsobují kyselé deště. Dalším faktorem je zajisté dusíkaté hnojení, to zase má na svědomí překyselení a odvápňování. Zásaditosti půdy mohou přispívat třeba spady z vápenek a magnezitových dolů.

Jak zjistíme pH půdy?

Kromě agrochemických rozborů se pH dá stanovit snadno vlastnoručně. Ve specializovaných prodejnách se zahrádkářskými potřebami prodávají indikátorové papírky, kde podle barevné stupnice určíme pH vzorku půdy s odchylkou do 0,5 (více zde). Odhadnout hodnotu je možné i podle výskytu plevelů. Na kyselé půdě najdeme třeba šťovík, přesličku nebo jitrocel, naopak na alkalické třeba hořčici nebo komonici.

Charakteristika zásaditých půd

Reakce půdy ovlivňuje dostupnost živin pro rostliny a jejich následný příjem. Nevhodné pH může příjem některých živin zcela znemožnit. Nejdostupnějšími živinami v neutrálních až zásaditých půdách jsou dusík, fosfor, draslík, síra, vápník, hořčík a molybden. Hlavní nevýhodou je, že přijatelnost některých prvků (manganu, železa, boru) klesá. Zásadité půdy mají pH v rozsahu od 7,2 do 8,5. Převyšující hodnoty značí půdu velmi silně alkalickou. Ačkoliv rostliny většinou preferují neutrální půdy, jsou i takové rostliny, které tolerují či přímo žádají zásaditou reakci. Tato skupina rostlin se označuje jako bazifyty či alkalofyty.  Blízký význam mají také rostliny kalcifilní neboli vápnomilná. Čím je totiž půda zásaditější, tím má zpravidla v sobě více vápníku.

Jaké rostliny vysadit do zásaditých půd?

V přírodě se zásadité půdy tolerující rostliny vyskytují hlavně ve formě rostlinných společenstev. Jedná se například o bučiny nebo lipiny rostoucí na vápenatých půdách nebo společenstva bazofilních teplomilných dubů. Dále jsou to pak některá travní společenstva, sukulenty nebo vegetace vápnitých skal. Také ječmen nebo vojtěška patří mezi bazifyty.

Na zahradě se vápnomilné nebo bazifilní rostliny vyskytují například na skalkách. Některým skalničkám i aromatickým bylinám tyto půdy vyloženě svědčí. Často se setkáme s travnatými porosty, z nichž například ostřice nízká patří mezi bazifyty. Nízké rostliny, které můžeme pěstovat na zahradě se zásaditými půdami, jsou například plaménky (clematis), mochnu husí, pomněnkovec, čemeřici nebo karafiáty. Zvonek patří mezi rostliny, které snáší kyselejší, ale i zásadité pH. Co se týče okrasných keřů, je vhodný šeřík, zlatice převislá, tavolník, některé keře z čeledi horteziovité nebo třeba zimolezovité. Ze stálezelených keřů jsou to pak často pěstovaný buxus, brslen nebo aucuba japonská.

Než tedy na naší zahradě začneme pěstovat, je lepší si dopředu zjistit vlastnosti půdy a její pH, aby se pak vybraným rostlinám dobře dařil.