Čím na jaře hnojit ozimý česnek: cesta ke zdravým rostlinám a bohaté úrodě

Ozimý česnek je tradiční a oblíbená plodina českých zahrad, která se vysazuje už na podzim. Do zimy stihne zakořenit a v chladných měsících odpočívá. S prvními teplejšími dny se však probouzí a nastupuje jeho nejdůležitější růstové období – jaro. Právě v těchto měsících česnek vytváří nadzemní část, která zásobuje cibuli energií pro další vývoj. Správná výživa v tomto období rozhoduje o tom, jak silné a zdravé rostliny porostou a jak kvalitní bude výsledná sklizeň. Jarní hnojení tak není volitelným krokem, ale naprostou nutností.

Foto: Sabine, Pixabay

Kdy a jak hnojit

První dávku hnojiva by měl česnek dostat brzy na jaře – ideálně v březnu nebo začátkem dubna, v závislosti na počasí. Půda by měla být již rozmrzlá a rostliny viditelně oživené. Důležité je hnojit za vlhka nebo před očekávaným deštěm, aby se živiny mohly vstřebat do půdy a dostat ke kořenům. Pokud je půda suchá, hnojivo se rozptýlí, ale rostliny ho nepřijmou. Proto je v období jarního hnojení vhodné sledovat předpověď počasí nebo rostliny po hnojení zalít. U česneku se osvědčuje rozdělit hnojení na dvě až tři dávky – první na jaře, druhou po několika týdnech a případně třetí v květnu. Poslední hnojení by nemělo být později než tři až čtyři týdny před sklizní, aby rostlina stihla živiny využít a nezůstaly v pletivech.

Dusík jako jarní základ

Základní živinou pro česnek na jaře je dusík. Ten podporuje tvorbu listů, což je pro fotosyntézu a následné zásobování cibule zásadní. Mezi nejčastěji používaná hnojiva patří ledek vápenatý (15 % dusíku), síran amonný nebo močovina. Ledek vápenatý je vhodný pro půdy s nižším pH, protože mírně neutralizuje kyselost a rychle se vstřebává. Síran amonný je výhodný tam, kde je potřeba dodat i síru, což je pro česnek velmi důležitý prvek – síra se podílí na tvorbě silic, které ovlivňují chuť, vůni a zdravotní hodnotu česneku. Močovina je nejsilnější z hlediska obsahu dusíku (až 46 %), ale musí být zapravena do půdy nebo zalita, jinak se část účinné látky vytratí odparem. U přírodních postupů je možné použít kopřivovou jíchu, která sice neobsahuje tolik dusíku jako syntetická hnojiva, ale dodá česneku přirozenou vzpruhu a podpoří i půdní mikroflóru.

Draslík a fosfor – pro pevnou cibuli

Dalšími důležitými živinami jsou draslík a fosfor. Draslík posiluje celkovou vitalitu rostliny, zvyšuje odolnost vůči suchu a podporuje vývoj pevné cibule. Fosfor pomáhá při tvorbě kořenového systému a podporuje vyzrávání plodů. Oba prvky je vhodné dodat ve formě hnojiv typu NPK (dusík–fosfor–draslík), přičemž ideální poměr pro česnek je například 8-8-10 nebo 10-5-10. Tato hnojiva je možné použít v menších dávkách jako doplněk k dusíkatým hnojivům, nebo při druhém jarním hnojení, kdy už česnek začíná tvořit cibule.

Organická varianta hnojení

Zahrádkáři, kteří dávají přednost přírodní péči, mohou česnek hnojit kompostem, zředěným slepičincem nebo dřevěným popelem. Kompost se zapravuje do půdy při výsadbě, ale na jaře může být lehce přidán jako povrchová vrstva. Slepičinec je velmi výživný, ale je třeba ho výrazně ředit, ideálně v poměru 1:10. Dřevěný popel dodá půdě draslík a vápník, ale neměl by se používat současně s dusíkem, protože by mohlo dojít k chemické reakci s únikem amoniaku.