Zero waste a cesta k udržitelné domácnosti aneb tříděním odpadu to nekončí

Třídění je v současné době v České republice již standardem. Ostatně to dokazuje i fakt, že tři čtvrtiny obyvatel ČR berou barevné kontejnery jako nedílnou součást svého života. Každý rok díky tomu ušetříme miliony tun emisí a obrovské množství vody, ať už třídíme plast, papír, nebo sklo. Stačí správně třídit odpad, nebo chceme jít za udržitelností ještě dál? Logickým krokem je koncept nulového odpadu neboli zero waste, který podporuje snahu předcházet vzniku odpadu.

Je zero waste cesta k udržitelnosti?

Zero waste je filozofie, která usiluje o minimalizaci množství odpadu produkovaného v domácnosti. Není to jen o recyklaci, ale hlavně o odmítání produkce odpadu tam, kde je to možné – cílem je jeho redukování, opětovném používání zdrojů a kompostování. Třídění je sice zásadní, ale pro plně udržitelný životní styl je nutné myslet na odpad a jeho dopad už při nákupu.

Zkusme proto odmítat jednorázové plastové tašky, brčka nebo letáky, které nepotřebujeme. Nakupujme s rozmyslem a jen to, co opravdu spotřebujeme. Tím snížíme množství obalů i zbytků jídla, které často končí ve směsném odpadu. Zároveň můžeme využít zavařovací sklenice jako nádoby na sypké potraviny, nákupní tašky noste s sebou opakovaně a staré oblečení použijme jako hadry na úklid. Každá věc, kterou nevyhodíme a znovu použijeme, má pozitivní dopad na planetu.

Praktické tipy pro redukci odpadu z kuchyně

Abychom předcházeli vzniku odpadu z domácnosti, je třeba vědomé jednání a přemýšlení nad naším jednáním. Začít bychom měli už při plánování nákupů…

• Plánujme dopředu: připravme si před nákupem nákupní seznam a zkontrolujme, co máme doma. Vyhneme se tak zbytečným nákupům potravin, které nakonec skončí v koši.
• Nakupujme větší balení: pokud víme, že potravinu zkonzumujeme, nakupujme raději ve větším balení. Získáme tak lepší cenu a ušetříme obalový materiál.
• Využívejme zbytky: kreativita v kuchyni se vyplatí. Z uvařených brambor můžeme druhý den udělat bramborové placky, ze zbytků pečeného masa skvělé rizoto… Místo toho, abychom tyto cenné potraviny vyhodili, prodloužíme jejich životnost. Zkuste využít potravinové zbytky podle seriálu Gurmánské vaření beze zbytku.
• Mrazme a skladujme: vařme ve větším množství a přebytek zamrazme na později. Stejně tak můžeme mrazit ovoce a zeleninu, která by se jinak zkazila, a použít ji později do smoothie nebo do polévky.
• Kompostujme bioodpad: zbytky jako slupky od brambor, jablečné ohryzky nebo kávovou sedlinu nevyhazujme do směsného odpadu, ale do kompostu. Pořídit si můžeme vlastní kompostér či vermikompostér. V otázce, kam umístit kompostér, je pak vhodné pamatovat na to, že by měl být umístěn na stinném, dobře větraném místě, které není na přímém slunci, a zároveň je blízko, aby se s ním pohodlně pracovalo. Pro obyvatele bytů existují menší vermikompostéry, které lze umístit například na balkon nebo do spíže. Tyto žížalí farmy přemění kuchyňský bioodpad na vysoce kvalitní hnojivo pro pokojové rostliny, a navíc jsou bez zápachu.

Jak správně nakládat s (bio)odpadem?

Pravdou však je, že i když zavedeme režimová opatření a budeme se snažit odpadu předcházet, zcela se mu asi jen těžko vyhneme. Proto bychom měli vědět, jak s takto vzniklým odpadem správně naložit. Našimi nejlepšími pomocníky se mohou stát značky třídění odpadu na obalech, které nás přesně nasměrují ke správné likvidaci obalu.

A správně nakládat je třeba i s bioodpadem – na něm sice žádné značky třídění odpadu nenajdeme, ale zato víme, že jej namísto toho, aby hnil na skládkách odpadu a uvolňoval škodlivý metan, můžeme přeměnit na cenný kompost.

Praxe ukazuje, že třídění odpadu má smysl…

Na závěr se ještě pojďme podívat na čísla, která jasně deklarují, že správné nakládání s odpady má smysl. Za loňský rok vytřídil každý z nás v průměru 88,2 kg odpadu. To zahrnuje 30,5 kg kovů, 24,4 kg papíru, 18,1 kg plastů, 14,8 kg skla a přibližně 0,5 kg nápojových kartonů. Míra recyklace jednotlivých materiálů je působivá: například u papíru a lepenky dosahuje 99 %, u skla 84 %. Přesto však máme rezervy a proto je stále co zlepšovat a každé správné vytřídění má smysl.

Díky našemu úsilí v oblasti třídění jsme také za poslední rok ušetřili 422 milionů m³ vody, což je objem, který by naplnil Lipno a Vranovskou přehradu dohromady. Zachránili jsme 30 km² přírody, což je plocha, která by vydala na třicet pražských Stromovek. A co je pro ovzduší nejdůležitější, do atmosféry se vypustilo o 1,057 milionu tun CO₂ méně. A to má smysl.