Internetový hobby magazín

Menu

Dům

Nejnovější články

Velikonoce den po dni

Bře 1628 Autor: Redakce

velikonoce barveni vajecVelikonoce (latinsky pascha, hebrejsky pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K němu podle křesťanské víry došlo třetí den po jeho ukřižování, které se událo kolem roku 30 nebo 33 nedlouho od významného židovského svátku pesach. Pesach je památkou vysvobození Izraelitů z otroctví.

Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako symbol jara a plodnosti, a to až do starověkého Egypta, kde zelený Chonsu, syn beraního Amona, oplodní Kosmické vejce.

Význam názvů velikonočních dní

Květná neděle

Poslední neděle půstu, který trvá čtyřicet dní. Říká se jí též Květnice, Beránkova neděle či Palmová neděle. O Květnové neděli probíhá svěcení ratolestí spojené s průvodem kolem kostela. Koná se na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma, kde byl vítán zástupy lidí s palmovými větvemi v rukou.

Žluté pondělí

Šedivé úterý

velikonocni jidasePečeme se Jidáše. Recept na ně najdete zde.

Škaredá středa

Zelený čtvrtek

Dle křesťanského kalendáře je Zelený čtvrtek součástí velikonočního tridua. Evangelická bohoslužba Zeleného čtvrtka je bohoslužbou Poslední večeře. V katolickém pojetí se k ní pojí církevní tradice svěcení olejů v chrámech (olej biřmovací, křestní, při nemoci a poslední pomazání). Zelený čtvrtek je dnem postním.

Velký pátek

V evangelických rodinách jde o sváteční den zpěvu pašijových modliteb, den bez práce a obyčejů, čas pozastavení veškerého vnějšího běhu světa.

Lidové přívlastky Tichý, Bolestný pátek vyjadřují smutek, půst a pokání věřících na památku ukřižování Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů. Velký pátek je podle lidové víry dnem čarodějnic, nepřejících bytostí a nadpřirozených sil (dobrých i zlých). Moc Velkého pátku je v pamětech 19. a 20. století spojována se třemi ději – čtení či zpěv pašijí v kostele, Ježíšova smrt na kříži ve tři hodiny odpoledne a nejzávažnější okamžik  – ráno před východem slunce.

Velký pátek je znám jako den zákazů: „ Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar“.

Bílá sobota

velikonoceBílá sobota navazuje na atmosféru půstu, hlídání a návštěv Božího hrobu a přináší zlom. Ticho a tmu v katolických kostelích vystřídá světlo, zvonění a zvuk varhan, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Venkovští muzikanti přispívají k slavnostní atmosféře procesí a průvodu Vzkříšení. Konečně je zde konec půstu. Začínají se péct velikonoční beránci, mazance. Je to den posledního hrkání s koledováním.

Posvátný čas kostelního zvonění na Bílou sobotu byl časem k očistě domova, hojnosti (tlučení do prahů, zvonění klíči a mincemi), k síle (zvedání břemen), ke zdraví a kráse.

Nastává čas probouzení stromů. Hospodyně je někdy během zvonění otírala čerstvě zadělaným těstem mazance nebo jiného svátečního pečiva. Nejčastěji stromy lidé třásli.

Ke katolickým obřadům Bílé soboty ještě i dnes řadíme Svěcení vody, křty dospělých a obnovu křesťanského slibu.

Boží hod

Boží hod otvírá sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím svatodušním. Nepsaným zákazem je nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí a nečistit boty.

Po dlouhém předvelikonočním půstu přichází na řadu bohatě prostřené stoly. Hodování uvádí modlitba a liší se podle zámožnosti rodin a podle krajů. Zvláštní postavení na velikonočním jídelníčku mělo vejce a s ním pečivo. Nejstarším doloženým velikonočním pečivem u nás je spolu s beránkem i mazanec. Požívání masa na Boží hod se různí. Kromě jehněčího masa se na sváteční stůl podávalo také telecí či kůzlecí maso. V současné době je typické podávání sekaného masa s různými bylinkami a různé nádivky.

Velikonoční pondělí

velikonoce kosicekVelikonoční pomlázka se v našich pramenech objevuje již ve středověku, a to ve více podobách. Vypadá jinak ve městech a jinak na venkově. Podle zpráv z konce 19. století se ukazuje, že i u nás se na některých místech koledovalo bez pomlázky. Například v oblasti mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi děti koledovaly o červené vejce bez mrskání děvčat a žen.

Další lokální zvyklostí je takzvaná oblévačka. Na severovýchodní Moravě, Valašsku, Lašsku a ve Slezsku se dle pramenů z 19. a 20. století zájem o dívku projevoval poléváním vodou, házením do vody apod.

Zvláštní význam má o Velikonocích vejce. Je odměnou koledníkům, velikonoční svěcenkou a významnou součástí velikonočních jídel. Zdobené a malované vejce má dlouhou historii, o níž vypovídá například obyčej kladení vejce do hrobu zemřelým.

Vejce obarvené načerveno je spojováno s Kristovou krví. V lidových pověstech je červené barvě připisován ochranný, blahonosný význam.

velikonoce slider

Komentáře k článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*
*

Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.

Kategorie
<<Lis 2018>>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2
události
Spolupracujeme:
Odběr novinek


Přihlášením vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

TOPlist