Semínka z vlastní zahrádky?

„Dobré hospodyně si chtějí v létě schovat své osivo na příští rok, nebo až bude potřeba: jedna navštěvuje druhou, aby měnily, na družném hospodářství není nic divného,“ napsal v roce 1573 Thomas Tusser ve své knize věnované dobrému hospodářství. A při troše pátrání v paměti možná ještě objevíte vzpomínky na to, jak si vaše maminky a babičky se sousedkami vyměňovaly semínka okrasných květin, prvních ozdobných dýní nebo keříčkových, hruštičkových rajčátek. Jaká to rarita! A dalšího roku to kvetlo a zelenalo se na všech sousedních zahrádkách.

I dnes můžeme využít semena z vlastní zahrádky pro produkci příštího roku: má to ale několik zásad.

Zrádná F1: Pozor na hybridní semena

Bývají označena na sáčku písmeny F1 a jsou to rostliny a semena (nejčastěji okurky), která se nehodí k dalšímu semenaření. Sice vám semínka sebraná z takto vyrostlých rostlin často vyklíčí a vyrostou rostlinky, ale nejsou tzv. „geneticky stabilní“, takže rostliny jsou různorodé, nedrží si vlastnosti mateřské rostliny a jsou náchylnější k nemocem, mají křehčí, menší růst. Jednoduše řečeno – co z nich vypěstujete, může být velmi pravděpodobně o několik řádů horší než to, z čeho jste je sebrali.

Výměnnému obchodu ale přejeme zdar všude tam, kde se jedná o zdravé a silné rostliny, které si své vlastnosti předávají kvalitně.

POKUSY S ROSTLINAMI Z OBCHODU

Když máte dost štěstí a trpělivosti, můžete dobré rostliny vypěstovat někdy i z rostlinek a plodů, které koupíte v obchodě v sekci ovoce-zelenina.

Mezi ty patří třeba: rajčata, papriky, dýně nebo třeba i mochyně (inka třešeň).

ZÁSADY SPRÁVNÉHO SBĚRU SEMEN

Máte na zahrádce v tuhle dobu zralé plody plné semen nebo poctivě odkvetlé rostliny plné semínek? Bylinky, kvetoucí rostliny, „vyběhlé“ saláty, mrkve, petržele… tak prosím. Zachovejme ale pár zásad:

1. Vyberte nejlepší rostliny (s nejbujnějšími listy, největší palice zelí, hlávka salátu, největší červená rajčata). Čím kvalitnější výchozí rostlina, tím lepší genetický materiál.

2. Nechte semínka zrát co nejdéle na rostlině. Proti vypadání je můžete zajistit uvázaným papírovým sáčkem a s podzimem (nebo časem uzrání) můžete palice a stonky uříznout a pohodlně vyklepat.

3. Nechte dobře vysušit. U některých rostlin s dužinou kolem semena (rajčata, tykve, okurky, lilek) se doporučuje nechat několik dní namočené ve vodě, aby vykvasila okolní dužina. Pak je odrhneme, osušíme a znovu vysušíme. Teprve poté skladujeme.

4. Skladujeme dobře popsané i s rokem sklizně a podrobným popisem vlastností rostliny, ze které je sbíráme.

Ne každá klíčivost je stejná

Většina semen je schopna vyklíčit hned po sklizni, například řeřicha nebo bazalka je tím doslova pověstná. Ale jsou pak také rostliny, které potřebují v semínku uzrát a klíčivost se zvyšuje po letech. K takovým patří třeba semena řepy (i červené řepy) nebo mangoldu. Většinou ale stačí pár měsíců, tedy zimní období, a semínka jsou připravena se drát na svět.

Trvanlivost některých semen:

Víte, že trvanlivost a klíčivost třeba okurkových semínek, celeru, mrkve nebo rajčat, hořčice, papriky, špenátu, chřestu, může být až několik let? Udává se rozmezí od čtyř do sedmi let. Na druhou stranu třeba cibule, pastinák nebo kukuřice vydrží s dobrou klíčivostí maximálně dva roky.