Internetový hobby magazín

Menu

Zahrada

Nejnovější články

Rostliny kyselých půd

Kvě 1207 Autor: Redakce

Acer palmatumV každém hobby marketu už seženete soupravu na určení půdního pH. Pokud máte na zahradě pH pod 7, jedná se o kyselou půdu. Čím je číslo pH nižší, tím extrémně kyselejší půda je. Právě kyselá půda je ale velmi vhodná pro velké množství dekorativních rostlin, jako jsou borůvky, brusinky, japonské javory, bobkovišeň, dřín květnatý, azalky či rhododendrony. Asi každému zahrádkáři je jasné, že půdní reakce je pro prospívání rostlin stejně důležitá, jako nároky na světlo, nebo třeba vodu.

Většina kyselomilných (acidofilních) rostlin má rádo polostín a stanoviště chráněné před studenými větry. Před výsadbou se soustřeďte na přípravu půdy. Tu zryjte a přidejte dostatek dobře vyzrálého organického humusu nebo hnoje. Vykopejte dostatečně velkou jámu, tu prolijte vodou a následně zasaďte rostliny. Nejvhodnějším obdobím je jaro nebo podzim. Kontejnerované rostliny ale lze vysazovat během celého roku. V létě ale dbejte dostatečné závlahy.

Těsně před zimou přihrňte kořeny polorozloženou hrabankou. Každé jaro aplikujte k acidofilním rostlinám organické hnojivo pro kyselomilné rostliny.

Přírodně kyselé půdy vznikají v oblastech bývalých rašeliništní nebo třeba na lesních půdách (stačí, pokud máte na zahradě více vzrostlých jehličnanů) skrývají mnoho problémů. Jedním z nich je, že při nízkém pH se pro rostliny stávají toxické kationty hliníku. Tomu se rostliny většinou brání pomocí ochranné vrstvy v okolí kořenů. Pokud vám kyselomilné rostliny nevyhovují, můžete obohatit kyselou půdu vápnem (ve formě uhličitanu vápenatého), čímž docílíte zvýšení pH až na neutrální hodnotu.

Pokud na zahrádce nemáte půdu s kyselou reakcí a chcete pěstovat rhodonedron nebo třeba japonský javor, nezoufejte. Stačí vykopat dostatečně velkou jámu a v ní vyměnit půdu za kyselý substrát. V tom případě vybírejte méně vzrostlé stromky, jako jsou ambroň (Liquidambar), lítovník (Liriondendron) nebo pabuk (Nothofagus). Ty lze kombinovat s keři, které vyrostou do výšky maximálně 150 cm. Jedná se o čilimník (Cytisus), kručinku (Genista), mochnu křovitou (Potentilla fruticosa) nebo hortenzie (Hydrangea). Aby nebyla půda mezi keři holá a nechráněná, vysaďte zde mech, barvínek nebo třeba růné druhy kapradin, které snesou i úplné zastínění. K podsázení částečně zastíněných ploch se hodí vřesy (Calluna) nebo vřesovce (Erica).

Komentáře k článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*
*

Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.

Kategorie
<<Pro 2018>>
PÚSČPSN
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6
události
Spolupracujeme:
Odběr novinek


Přihlášením vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

TOPlist