Když zahrada volá o pomoc: Letní škůdci a choroby, které dokážou zkazit úrodu

Letní zahrada může být nádherná – rajčata se červenají, papriky nasazují plody, cukety rostou skoro před očima. Jenže právě v tu chvíli, kdy se člověk těší na vlastní sklizeň, se často objeví ti nezvaní návštěvníci. Ať už v podobě škůdců, nebo plísní a hnilob, které postupně zlikvidují celé záhony, pokud si jich včas nevšimneme. Ale pořád platí, že čím dřív člověk zasáhne, tím větší šanci má, že zachrání zbytek úrody.

Letní škůdci dokážou s úrodou pořádně zatočit, my vám poradíme, jak na ně. Zdroj foto: Pixabay.com – FilipDaněk

Plíseň rajčat (plíseň bramborová)

Začnu klasikou, kterou zná snad každý, kdo se někdy pustil do pěstování rajčat. Plíseň bramborová na rajčatech je postrach červencových zahrádek. Začne to nenápadně – tmavé skvrny na spodních listech, pak přechází na stonky a nakonec i na plody, které zčernají a změknou.

Co pomáhá?

• Pravidelné vyštipování spodních listů, aby rostlina dobře větrala.
• Nevysazovat rajčata vedle brambor – jsou to příbuzní a plíseň skáče z jedné plodiny na druhou.
• Postřik preventivně – buď přírodními prostředky (např. výluh z přesličky), nebo fungicidem.
• A hlavně – nezalévat na list, ale ke kořenům.

Hniloba květního konce u rajčat

Tohle mě pár let zpátky překvapilo. Rajčata krásně rostla, ale pak se na spodní části plodů objevily tmavé, tvrdé fleky. Zjistila jsem, že jde o nedostatek vápníku – a ne vždycky je to o tom, kolik ho v půdě je, ale jak dobře ho rostlina vstřebává.

Co pomáhá?

• Pravidelná zálivka – výkyvy mezi suchem a přelitím příjem vápníku zhoršují.
• Přidat do půdy vápník – např. dolomitický vápenec nebo speciální hnojiva s vápníkem.
• Mulčování – pomáhá udržet rovnoměrnou vlhkost.

Mšice

Není sezóna, kdy by se neobjevily mšice. Ať už na paprikách, okurkách nebo dokonce květinách. Sají na spodní straně listů, rostliny chřadnou a listy se kroutí.

Co pomáhá?

• Přirození predátoři – slunéčka, zlatoočky, pestřenky. Pokud je v zahradě vítáme, pomáhají s mšicemi skvěle.
• Postřik mýdlovou vodou – obyčejné jarové řešení funguje celkem spolehlivě (jen ho nesmíte dělat za slunečného poledne).
• Nálevy z kopřiv nebo česneku – přírodní, ale je potřeba je opakovat.

Na mšice funguje postřik z mýdlové vody. Zdroj foto: Pixabay.com – JenniferHamilton

Svilušky a třásněnky

Tyhle malé potvůrky se objevují hlavně za sucha a tepla. Svilušky sají na spodní straně listů, zanechávají světlé skvrny, listy vypadají jako poprášené. Třásněnky zase napadají květy a způsobují deformace.

Co pomáhá?

• Zvýšení vlhkosti vzduchu – pomůže hlavně ve skleníku (rosit, větrat).
• Žluté lepové desky – na třásněnky účinkují dobře.
• Přírodní postřiky – např. z neemového oleje nebo výluh z tabáku.

Dřepčíci na brukvovité zelenině

Drobní černí broučci, kteří dělají na listech kapusty, ředkviček nebo kedlubnů drobné dírky. Jsou extrémně rychlí a vyskočí, jakmile se k rostlině přiblížíte.

Co pomáhá?

• Síť proti hmyzu – zakrýt záhon netkanou textilií hned po výsevu.
• Poprašování rostlin popelem nebo práškovou řasou (křemelinou).
• Udržovat půdu vlhkou – dřepčíci milují sucho.

Prevence je půl výhry

Nejlepší obrana je včasná kontrola. V létě choďte na zahradu denně, ale místo toho, abyste jen zalévali, si i prohlížejte listy – zespodu, detailně. Co list, to kontrola. Jasně, zabere to pár minut navíc, ale díky tomu víte hned, kdy zasáhnout.

Také se osvědčilo pěstovat různé druhy zeleniny odděleně, střídat záhony (osevní postup), nepřehnojovat a používat mulč. Všechno dohromady pomáhá udržet zahradu v lepší kondici – a když už se nějaký škůdce objeví, je to jen menší problém, ne katastrofa.

Léto na zahradě je krásné, ale není bez práce. A když se k tomu přidá vlna škůdců, může to být i dost náročné. Ale věřím, že když se o rostliny staráme s péčí, ony nám to vrátí. A i když pár rajčat zplesniví nebo ředkvičky někdo okouše – pořád je to radost, vypěstovat si něco vlastníma rukama.