Jak na „samozavlažováky“?

Určitě je znáte nebo jste je alespoň zahlédli v obchodě – samozavlažovací truhlíky či květináče.

Ten název je samozřejmě trochu zavádějící, když nádoba sice zavlažuje, ale ještě si pro vodu sama nedojde (zatím, třeba nás výrobci něčím zase překvapí). I tak si ovšem každý dokáže představit, jak asi samozavlažovací nádoby fungují a v čem spočívají jejich výhody.

Jsou trendem moderní doby. Nemáte čas v horkém létě zalévat dvakrát denně? Je pro vás namáhavé nosit konve s vodou? Pěstujete květiny na chalupě, kam jezdíte jen o víkendu? Pak je toto řešení právě pro Vás. Výrobců, a tím pádem i výrobků pro pěstování rostlin se samozavlažováním je na našem trhu poměrně velký výběr. Zde je pár rad, jak se v nich orientovat – bohužel ne všechny totiž splňují naše požadavky a ne všechny fungují správně.

V těchto nádobách můžeme pěstovat široké spektrum rostlin jako pokojové a balkónové rostliny, letničky, trvalky, dřeviny a jehličnany menšího vzrůstu, drobné ovoce, zeleninu… Pouze suchomilné a sukulentní rostliny se k pěstování v těchto květináčích nehodí.

Jak vybírat truhlíky

Aby rostliny správně prospívaly, musí mít dost místa pro kořenový systém. Proto vybírejte nádoby s větším prostorem pro substrát. Substrát volíme hrubší, hrudkovitý, nesléhavý, který umožní přístup vzduchu ke kořenům. Ve spodní části je prostor pro zásobník s vodou. Pro truhlík o délce 60 cm je ideální zásobník asi na 3-3,5  l vody. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že i v nejteplejších letních dnech stačí vodu do zásobníků doplňovat jednou týdně. Nejdůležitější věcí je dostatečný odtokový otvor umístěný tak, aby vodní hladina nikdy nedosáhla až k substrátu. Zvlášť pokud nemáte květiny schované pod střechou a prší do nich, musí přebytečná voda volně odtékat z nádoby, aby substrát nezahníval.

Ani estetická stránka nemusí jít tentokrát stranou, protože tyto truhlíky a květináče jsou k dostání v nejrůznějších barevných variantách – namátkou např. bílá, růžová, antracit, hrášková…

Osazujeme samozavlažovací truhlíky

Domů jsme si tedy přinesli rostliny, samozavlažovací nádobu a substrát. Postup osázení bude stejný jako u klasických truhlíků. U samozavlažovacích jen prověříme, zda máme umístěné knoty. V případě, že nádoba knoty nemá (skutečně to není nutné), ale má vzlínací „šachty“, napěchujeme do těchto šachet substrát a pak už pokračujeme, jako bychom měli jakýkoli truhlík či květináč. Připravenou nádobu naplníme do jedné třetiny substrátem. Do této vrstvy můžeme přidat hnojivo s dlouhodobým účinkem. Opět doplníme substrát – do dvou třetin. Rostliny vyjmeme z květníku a jen s kořenovým balem zasadíme do nádoby. Okolo rostliny dosypeme substrát a velmi lehce přitlačíme.

Čerstvě osázené nádoby dostatečně zalijeme, poprvé pouze shora. Pokud jsme do nádoby zasadili velké, už vzrostlé rostliny, další zalévání provádíme pouze doplňováním zásobníku. Jestliže máme mladé malé rostlinky, pokračujeme v zalévání shora další 2–3 týdny a po této době začneme vodu doplňovat jen do zásobníků. Do vody, kterou naléváme do zásobníků, je možné přidávat i hnojivo, pouze volíme nižší koncentraci.

Snad jsem vám v krátkosti pomohla s výběrem nádoby a několika radami přispěla k úspěšnému pěstování. Přeji mnoho pěstitelských úspěchů, Laďka Pohanková, plastia.cz