Tajemství pohodlné zimní zahrady: Teplo bez plísní a suchého vzduchu

Kdo má zimní zahradu, ten ví, že je to skvělý kousek domova. V létě funguje jako zelený obývák, v zimě se do ní schováte před mrazem a přitom pořád koukáte na sníh za okny. Jenže aby tahle pohoda fungovala, nestačí mít jen skleněné stěny a pár květináčů. Zimní zahrada je tak trochu choulostivá, když ji přetopíte, bude z ní dusno, když ji nevětráte, začne se rosit a plesnivět. A bez topení tam v zimě nevydrží ani vy, ani vaše rostliny.

O zimní zahradu je třeba se správně starat, jinak bude plesnivět. Zdroj foto: Pixabay.com – Illona8

Teplo a vzduch musí jít ruku v ruce

Někdo řeší jen topení, jiný zas jen to, aby mu netáhlo na záda. Pravda je ale taková, že vytápění a větrání se v zimní zahradě prostě nedají oddělit. Pokud je tam příjemně teplo, ale vzduch stojí, rostliny chřadnou a okna se potí. A naopak, když budete větrat moc, topíte pánu Bohu do oken. Najít rovnováhu je základ.

Jak vytápět zimní zahradu

Podlahové topení

Má pověst nejpohodlnějšího řešení a právem. Teplo stoupá od podlahy a nikde netáhne. Pokud plánujete, že v zimní zahradě budete sedět každý den, je tohle ideální volba. Navíc rostlinám podlahové topení svědčí, protože vzduch nevysušuje tolik jako radiátory.

Radiátory a konvektory

Starý dobrý radiátor je stále funkční klasika. Dá se snadno napojit na topný systém v domě a regulace je rychlá. Konvektory, často zabudované přímo pod okna, mají bonus v tom, že brání rosení skel. Jen je dobré nedávat rostliny přímo k nim, proud horkého vzduchu jim nedělá dobře.

Krb nebo kamna

Kdo má rád oheň, ocení krb. Vytopí prostor rychle a atmosféra je k nezaplacení. Jen je potřeba počítat s tím, že teplota kolísá a bez přikládání teplo rychle mizí. Je to spíš doplňkové topení než stálý zdroj.

Elektrické přímotopy nebo infrapanely

Pro menší zimní zahrady nebo jen na občasné přitápění se dají použít přímotopy. Infrapanely jsou modernější – nehřejí jen vzduch, ale hlavně předměty a lidi. Rostlinám to svědčí, protože teplý vzduch tolik necirkuluje.

Vytopit se dá například pomocí přímotopu. Zdroj foto: Pixabay.com – 66969

A co větrání? Bez něj to nejde

To, že větrání je stejně důležité jako topení, se člověk většinou naučí až ve chvíli, kdy má okna orosená a v rozích se objevuje plíseň. Přitom stačí pár jednoduchých zásad.

Okna a světlíky

Nejjednodušší je větrat klasicky – okny. Ideální je mít možnost otevřít jedno okno dole a druhé nahoře, aby vznikl přirozený tah vzduchu.

Automatické větrání

Dnes už existují systémy, které samy hlídají teplotu a vlhkost a podle toho otevírají či zavírají větrací klapky. Hodí se hlavně pro větší zimní zahrady, kde člověk nechce pořád běhat a otvírat okna.

Rekuperace

Pro opravdové nadšence je řešením rekuperace – vzduch se vyměňuje a zároveň zůstává teplo uvnitř. Je to dražší, ale z dlouhodobého hlediska pohodlné a úsporné.

Jaká teplota a vlhkost jsou ideální

Záleží, k čemu zimní zahradu máte. Pokud ji používáte hlavně jako obytný prostor, snažte se držet teplotu kolem 20 °C. Když je určená spíš pro přezimování rostlin, stačí 5–12 °C.

U vlhkosti je ideál něco mezi 50–60 %. Suchý vzduch škodí lidem i květinám, příliš vlhký zase vede k plísním. Když je vzduch moc suchý, pomůže miska s vodou na topení nebo zvlhčovač. Naopak s vysokou vlhkostí si poradí intenzivní větrání.

Tipy, co se osvědčilo

• V zimě větrejte krátce, ale pořádně – je to lepší než mít okno pootevřené celé hodiny.
• Rostliny dávejte vždy kousek dál od topení, zvlášť když jde o radiátor nebo kamna.
• Když se skla potí, pomůže dát zdroj tepla přímo pod ně – rosení se tak výrazně sníží.
• A hlavně: ne všechny rostliny chtějí mít v zimě teplo. Některým vyhovuje chladnější období klidu.

Udělat zimní zahradu pohodlnou není jen o krásném nábytku a květinách. Zásadní je, jak se tam bude dýchat a jak teplo tam udržíte. Když najdete správnou kombinaci topení a větrání, máte vyhráno – vy si užijete posezení s kávou, a rostliny budou prospívat. A o to jde přece nejvíc.