Žumen-pokojová kráska dvou tváří

Už vzhled žumenu (jinak také cisus, cissus) napovídá blízkou příbuznost s nám dobře známou révou vinnou. Plazivá rostlina má svůj původ v tropických a subtropických oblastech Austrálie.  Tato liána velmi dobře zdomácněla a na pěstování je naprosto nenáročná. Dobře ozelení téměř každý světlý i tmavší kout a její bujný růst potěší i pěstitelské začátečníky a to i v suchých panelákových bytech.

Pokud máte pocit, že vídáte v obchodech dvojí žumen, je to pravda. Na trhu je žumen jižní, který má srdčité, pilovité a lesklé, až kožovité tmavě zelené listy. Naproti tomu žumen routolistý má delší řapíky a výhony i stonky má mírně chloupkaté. Jemné chloupky se vyskytují také na mladých listech.

Nechte ji plazit, bude vděčná

Drobnými úponky se rostlina zachytává téměř za vše a tak jí nejlépe bude, když ji necháte plazit po speciálním jutovém kmeni nebo žebříčku. Lehince třpytivé, pevné listy mívají kulaté nebo zubaté okraje a opravdu připomínají vinnou révu. Rozdvojené úponky se rychle zachytávají za jakoukoliv oporu.

Světelné podmínky: jasné, rozptýlené světlo

Troška slunce žumenu neuškodí, ale není to rostlina na sluneční žár a okenní výheň.  Vyhovuje jí jasné, rozptýlené světlo, když na ní občas zasvítí východ nebo západ slunce, nic se neděje.  Ideální je východní nebo severní okno, rostlina překvapivě živě roste i v místnostech, které jsou poměrně stinné. Pro stinná místa se hodí jak panašované druhy, tak i celozelené. I panašovaných a zbarvených žumenů, ale dávejte pozor na sluneční záření, tyto variety nemají slunce rády a přestaly by se vybarvovat. Jasné a rozptýlené denní světlo je pro ně ideál.

Pokud jim přistíníte, můžete je i úspěšně letnit a statečně a bujně zdobí severní či východní balkóny a terasy.

Teplota: stejnoměrná pokojová

Rozmezí, které má žumen rád je prostá pokojová teplota. Neměla by ale klesat pod 18 °C a v zimě při přezimování pod 10°C. Pokud je teplota příliš nízká, rostlina shazuje listy a chřadne. Pamatujte na její subtropický původ.

Vlhkost: hlavně pravidelnost!

Základem úspěšného pěstování cicussu je pravidelná zálivka, při které nesmí dojít k přesušení rostliny nebo k jejímu přemokření. Na oba extrémy velmi rychle reaguje také shozením listů a později i úhynem.  Její potřeba vody je celkem bohatá a od jara do podzimu ji zaléváme v malém množství prakticky denně. Určitě tedy na ní myslete a odmění se vám liánovitým divokým růstem!

Miluje rosení, takže když budete kolem náhodou pobíhat s rozstřikovačem plným vody, určitě jí osvěžte mlhovou sprškou. Ideální je rosit cissus dvakrát denně, lépe roste a je svěžejší na pohled.  Voda by ale neměla být přímo studená z kohoutku, ale buď natočte vlažnou, nebo nechte nádobu s vodou odstát na pokojovou teplotu.

Vzhledem k rychlému růstu přesazujeme každý rok do bohaté výživné zeminy (po jednom dílu drnovky, listovky, písek, humózní zemina, písek). Mladé rostliny přesazujeme každé jaro, ty starší potom jednou za dva či tři roky nebo si pomůžeme pouze odstraněním vrchní části zeminy a nahrazením novým čerstvým substrátem.

Hnojíme každý týden hnojivem na zelené listové rostliny v době od března do září.

Rozmnožování: vrcholovými řízky

Rozmnožování žumenu je jednoduché. Vrcholové řízky se sází rovnou do pěstební zeminy a ihned zakořeňují. Kořínky dobře rostou i ve sklenici s vodou a posléze rostlinu přesaďte do květináče. Cissus je výtečnou variantou pro hydroponické pěstování pro začátečníky.  Nejlepších výsledků dosahujeme při rozmnožování na jaře a v létě, ale vzhledem k tomu, že žumen je tak trošku nezmar, vrcholové řízky lze vysazovat téměř celý rok.

Škůdcům bohužel chutná

Jediným nešvarem žumenu je to, že docela dobře chutná škůdcům a rostlinným nemocem. Díky zálibě ve vysoké vzdušné vlhkosti a časté zálivce je náchylný k padlí a plísňovým onemocněním. Suchý vzduch potom dává zelenou molicím a sviluškám. Při letnění zase hrozí mšice, protože rostlinka je jemná, křehká a šťavnatá.