Zelené hnojení – jednoduše a levně

Pokud vám přijde, že vaše půda na záhoncích už není, co bývala, je nejvyšší čas obohatit ji o potřebné živiny přirozenou formou. Zkuste starý trik a to v podobě zeleného hnojení. Jedná se o vysazení rostlin, které během krátké doby vytvoří velké množství nadzemní zeleně, ale i bohaté kořenové rozvětvení. To vše pak zapravíte do půdy. V příští sezoně už uvidíte výsledek. Je to levné, ekologické a zvládne to každý.

Některé rostliny mohou půdu i ozdravit a zároveň působí proti škůdcům a chorobám, navíc podporují tvorbu humusu a mají fytosanitární účinky. Nejen že tedy obohatí půdu o spousty živin, ale také ji chrání před vysoušením sluncem, erozemi větrem a vymývání živin deštěm. Díky rostlinám dojde k prokořenění a celkovému prokypření půdy. Dále oslabují růst plevelů. Během květu tyto rostliny přitahují užitečný hmyz.

A jaké druhy jsou pro toto hnojení nejvhodnější? Zkuste například svazenku vratičolistou. Není tu riziko, že přenese nemoc na zeleninu, navíc vyroste za pouhých šest týdnů, nevadí ji sucho a má bohatě větvené kořeny. Pokud se potřebujete zbavit háďátek, pomůže vám léčivá rostlina měsíček lékařský. Vikvovité rostliny vám pomohou dostat do půdy dusík. Konkrétně jmenujme například bob polní, zahradní, lupina, vikve, hrachor, peluška a jetel. Sáhnout můžete i po brukvovitých rostlinách jako je hořčice a řepka. Vhodné je střídat je i s jinými druhy.  

Nejlepší období pro vysetí zeleného hnojení je právě teď, tedy do první poloviny září. Už od podzimu tak bude půda prokořeněná. Nevadí, pokud vzrostlé natě projdou mrazíky. I přesto je pak můžeme na jaře zapravit do půdy. Semena do půdy zapravíte buď rozhozem, nebo vysetím do řádků 10 – 15 cm od sebe.

Vysévat zelené hnojení můžete i na jaře. Zvolit byste měli takové rostliny, které jsou odolné vůči chladu, například hrách, oves, vikev, bob. Jsou vhodné na záhony, kde budete později sázet rajčata a papriky.

A jak dál pokračovat?

V době květu bychom měli rostliny posekat. Pohanku, svazenku a brutnák můžeme nechat kvést co nejdéle, protože dávají potravu včelám. Pozor bychom si ale měli dát na zrání semen, protože ty na záhonku nechceme. Posečené rostliny posekáme nebo podrtíme, aby se živiny rychleji vsákly, postříkáme rostlinným zákvasem a pokud možno ihned vložíme do půdy.

Výhodami mimo jiné je i potlačení růstu plevele, vytváření mulče, snížení výparu vody, zmírnění kyselosti půdy, rovnoměrnější teplota půdy a další.

Další starost už není na vás, ale na půdních mikroorganizmech, které přemění hmotu zeleného hnojení na výživový základ pro náročné rostliny. Pokud nemáte k dispozici zvířecí kompost, toto je ta nejlepší volba.