Zelená střecha: S čím počítat, pokud se pro ni rozhodnete?

Mít zahrádku na střeše není vůbec špatný nápad. V současnosti se dokonce dá říci, že jde o oblíbený trend. Mnoho lidí si tak nahrazuje možnost vytvořit si svůj zelený koutek k odpočinku, protože má omezené prostorové možnosti a postrádá zeleň. S čím počítat, pokud si chcete zelenou střechu vybudovat?

Musíte zohlednit konstrukci střechy i sklon

Především je nutné zdůraznit, že se zelenou střechou byste měli počítat už při projektování domu, jelikož zemina má vyšší hmotnost než běžné betonové tašky. Záleží také na tom, co chcete na střeše pěstovat. Zatímco obyčejný trávník se spokojí se zeminou tloušťky 8 cm, budete-li pěstovat keříky či stromky, bude to chtít alespoň 40 cm vysokou vrstvu zeminy. To znamená mnohem vyšší zatížení. Roli hraje i sklon střechy. I když je možné zelené střechy budovat až do sklonu cca 45 °, musíte na sklon brát ohled – kvůli splavování půdy při dešti či odvodu vody. Ideální sklon je 2-5 °Potřebujete také kvalitní izolaci, aby voda neprosakovala a neničila střechu.

Jaké typy zelených střech máte k dispozici?

První dělení je podle počtu plášťů:

• Dvouplášťová střecha – zde je mezi tepelnou izolací střechy a střechou větrací mezera. Ta bohužel snižuje v létě chladicí efekt a v zimě tepelněizolační působení.
• Druhou variantou je jednoplášťová střecha, která zmiňovanou mezeru nemá. Pod tepelnou izolací proto musí být umístěna parozábrana. Jednoplášťová střecha je ale pro zelené střechy vhodnější.

Dále se střechy dělí podle použité zeleně:

• Extenzivní střechy jsou hlavně ze suchomilných rostlin, které dokážou žít v chudší půdě s malou vrstvou zeminy – byliny, mechy, sukulenty.
• Intenzivní střechy naopak tvoří střešní zahrady z různých rostlin včetně keřů či stromů.
• Polointenzivní zeleň je někde v polovině cesty mezi extenzivní a intenzivní zelení.
• A nakonec ještě biotopní zeleň, která se uchytí sama, náletově.

Dalším kritériem je i sklon střechy.

• S mírným sklonem 3-20°
• S velkým sklonem 20-40°
• S maximálním sklonem nad 40 ° (je možné vytvořit zelené střechy až do sklonu 45 °).

V čem spočívají výhody zelené střechy?

• Je ekologická. Rostliny dodávají kyslík a absorbují oxid uhličitý, což se hodí zejména ve městech, kde většinou zeleně nedostatek. Zelené střechy pomáhají tento problém vyřešit a rostliny na nich pěstované výrazně zlepšují stav ovzduší. O ekologické roli zelených střech nikdo nemůže pochybovat.
• Pomáhá regulovat teplotu. Horké léto, rozpálené velkoměsto – typické negativní jevy posledních let. Kdyby bylo ve městech více zelených střech, nebyly by tyto jevy tak silné. Rostliny totiž umí teplotu regulovat. Viditelné světlo využívají k fotosyntéze. Velkou část energie spotřebují při vylučování vody povrchem rostliny. Těmito mechanismy snižují teplotu.
• Zelená střecha tvoří izolaci před přehříváním budovy v posledním patře. Důležité je ale správné provedení vrstev střechy (hydroizolace, dělicí vrstva, tepelná izolace, parozábrana, spádová vrstva, nosná konstrukce). Zároveň také snižuje náklady na vytápění v zimě.
• Mají vysokou, prakticky neomezenou životnost – za předpokladu, že jsou správně založené a dobře udržované. Zároveň chrání střešní plášť a tím prodlužují jeho životnost.
• Jejich funkce je estetická – pohled na zelenou plochu lahodí lidskému oku a uklidňuje.
• Tlumí hluk, což je důležité ve městě.
• Zadrží dešťovou vodu i při větších deštích.

Jaké jsou nevýhody zelené střechy?

• Nutnost údržby. Vše záleží na vybrané vegetaci, která bude zelenou střechu tvořit. Některé rostliny jsou méně náročné, jiné více.
• Nároky na konstrukci střechy. Je třeba mít na mysli, že zelená střecha znamená větší zatížení objektu, respektive její střešní části a s tím je třeba počítat už při konstrukci střechy.
• Vyšší nároky na statiku střechy. Musíte počítat s hmotností zeminy, s jejích nasáknutím vodou. Hmotnost nasáklé zeminy může být tuna na čtvereční metr, a to je opravdu hodně.