Zdravý a chutný špenát

Co víte o špenátu? A máte ho rádi? Většině lidí se ve spojitosti se špenátem vybaví Pepek Námořník, knedlíky se zelenou hmotou ze školní jídelny a tvrzení, že špenát obsahuje hodně, ale opravdu hodně železa. Je třeba podívat se na špenát zblízka. Třeba vás některé informace o špenátu překvapí.

Je špenát opravdu zdravý?

Tak jak je to vlastně s tím obsahem železa ve špenátových listech? Obsah železa ve špenátu je srovnatelný s obsahem v jiné listové zelenině a uvádí se přibližně 2-3 mg ve 100 gramech špenátu. Mýtus o zásobárně železa ve špenátu pochází z vědecké práce doktora. E. von Wolfa z 19. století.

Stravitelnost železa a také vápníku ze špenátu navíc stěžuje vysoký obsah kyseliny šťavelové a kyseliny listové. To ale v žádném případě neznamená, že by špenát nebyl zdravý. Naopak. Velmi užitečné a zdravé jsou jeho antioxidační účinky. Volné radikály mohou v těle způsobit plno neplechy, a proto jsou antioxidanty skvělou prevencí mnoha chorob, například aterosklerózy.

Špenát obsahuje ve významných koncentracích i beta-karoten, lutein a zeaxanthin, látky důležité pro podporu správné funkce zraku.  Tyto látky mají pro nás jednu důležitou vlastnost, zabraňují totiž vzniku nejrůznějších očních onemocnění, jsou například prevencí degenerace žluté skvrny oční sítnice.

Špenát je výbornou alternativou zdroje bílkovin z masa. Pravidelná konzumace špenátu je tedy dobrá pro co možná nejvyváženější stravu vegetariánů. Možná právě poměrně vysoký obsah bílkovin je základem legendární síly Pepka Námořníka.

Špenát je nejenom zdrojem bílkovin, ale i vitamínů a minerálů, hlavně těch v těle nejběžnějších, draslíku, vápníku, hořčíku a fosforu. Tyto minerální látky hrají v těle důležitou úlohu a jsou součástí mnoha procesů, například krvetvorby, vedení nervových vzruchů, výroba skladovatelného zdroje energie – glykogenu nebo regulace srdečního tepu a tlaku a mnoho dalších.  

Z vitamínů můžeme zmínit vitamín C a E, dále pak karotenoidy, zejména již zmíněný beta-karoten. Špenát je bohatý i na kyselinu listovou, patřící do skupiny vitamínů B, niacin a biotin podporující kvalitu vlasů nehtů a kůže.

Pěstujeme špenát

Špenát není na pěstování náročný. Sklízí se koncem jara, asi 4-6 týdnů od výsevu, který může být v březnu či dubnu nebo koncem léta. Můžete ho zasadit na záhon třeba společně s mrkví, aby zbytečně neblokoval půdu. Špenát dobře roste v hlinitopísčité ne příliš propustné půdě s neutrálním pH. Aby byla sklizeň dobrá, přihnojte před výsevem a během růstu listovým hnojivem. Při odplevelování a okopávání dávejte pozor na mělko kořenící kořínky. Sklizené listy skladujte při teplotě 0 stupňů a vysoké vzdušné vlhkosti maximálně týden.

Nejenom špenát setý

Špenát setý (Spinacia oleracea) je jednoletka patřící do čeledi laskavcovitých. Pochází z jihovýchodní Ásie a v současné době se pěstuje řada odrůd. V Evropě se rozšířil koncem středověku.

Listový špenát se pěstuje v mnoha odrůdách. Pokud si chcete dopřát lahodné lístky špenátu celou sezónu, tedy i v létě, vypěstujte si zajímavý typ špenátu, popínavý novozélandský (Tetragonia tetragonioides)špenát, jehož listy se stále obnovují. Dalším typem popínavého špenátu je Basella rubra neboli pnoucí špenát či malabarský špenát.

Vaříme se špenátem

Špenát m v kuchyni velmi široké možnosti využití. Zapomeňte na knedlíky vepřové a rozmraženou špenátovou kostku. Listový špenát bude chutnat i těm, kterým hmota, kterou používáme jako alternativu k zelí, moce nevoní.

Čerstvé listy špenátu se hodí do lehkých salátů, polévek, k rybám, masům, do šťouchaných brambor, slaných palačinek i koláčů.