Vyznáte se v pálivých papričkách?

Kapsaicin je alkaloid, který je obsažen v chilli papričkách a může za jejich pálivou chuť. Třebaže pálivost se v paprikách objevila jako obrana před žravými škůdci, my ji využíváme do pikantních jídel. Pálivá chuť také dokáže zahřát. Víte ale, podle čeho se pálivost papriček rozděluje? Na pálivou škálu přišel Američan Wilbur Scoville, který se pálivostí paprik zabýval ve své chemické laboratoři. Pálivosti pak dal jednotky, Scovilleho jednotky (SJ) a čím větší číslo, tím větší pálivost dané papričky. U nás jsou asi nejznámější papričky Jalapeňos (čti chalapeňos), jsou se svými asi 8000 SJ jen slabým odvarem. I tak má většina z nás pocit ohně v ústech. Existují ale druhy paprik, které mají stovky tisíc, ale i milion SJ. My si dnes některé z nich představíme. V prvé řadě se ale vraťme k papričkám Jalapeňos.

Jalapeňos

Jak již název napovídá, je jejich domovinou mexická Jalapa. Tyto papričky ze zásadně sklízejí zelené a velmi vhodné jsou k sušení, nakládání do octa či oleje. V Mexiku již mají místní obyvatelé posunutý rámec pálivosti. Čerstvé vydlabané papričky plní různými směsmi ze sýru a podobně. Pro Evropana ale jde o jídlo, které nelze pozřít. Jak již bylo řečeno, podle škály pálivosti mají papriky Jalapeňos 3000-8000 SJ.

Ptačí očka

Jedná se o další papričky, na které můžete narazit i v Evropě. Vypadají podobně jako malé kozí rohy a mají nádhernou červenou barvu. Semínka pálí jako čert, proto se z tenkostěnných papriček vyndávají i v místě původu-v Jihovýchodní Asii. Sušené a mleté se přidávají do rýže a jiných pokrmů. Pro Evropana stačí i opravdu malé množství, aby byl celý pokrm pekelně ostrý. Podle škály pálivosti mají podle způsobu a místa pěstování 50 až 100 tisíc SJ.

Kulaté feferonky

U nás běžně pěstovaná pálivá paprička, která je spolu s klasickými pálivými kozími rohy snad na každé zahrádce u nás. Pěstování není nijak náročné a navíc si můžete zakoupit i odrůdy, které se dají pěstovat mimo skleník nebo foliák. Tyto papričky známe i nakládané ve sladkokyselém nálevu v našich supermarketech. Takto se hodí do pikantnějších pomazánek, ale také omáček. Krom nakládání se dají čerstvé naplnit sýrem a péci, sušené pak namlít na koření s názvem pálivá paprika. A pozor, pálí dost, podle škály 3 až 5 tisíc SJ.

Habanero

Kdo byl v Mexiku, jistě si dal u pouličních prodejců Tacos. Jedná se o kukuřičnou placku plněnou masem, na kterou si můžete dát různé přísady. Jednou z nich lákavě naložená sladkokyselá cibulka, ve které je nakrájená žlutá kapie. Přesně to jsem si pomyslela, když jsem byla poprvé v Mexiku a na taco jsem si nakládala tuto zeleninu. Až poté co na mě téměř s otevřenou pusou koukali i místní domorodci, jsem se zamyslela a rozhodla se, že cibulku nejprve ochutnám. Nic tak pálivého (a to mám pikantní jídla opravdu ráda) jsem doposud nejedla. V cibuli byly naloženy kousky papriček habanero, které se tvářili jako kapie. I opravdu ostřílení milovníci pekelně pálivého jídla, si do taca dali jen malý kousek cibule, po papričce nesáhl nikdo. Údajně se v Mexiku ani nejí, ale je pouze přidávána do jídla, podle škály pálivosti má totiž 350 000 SJ. Na trhu ale jsou ještě pálivější papričky, jako je Dorset Naga nebo  Bhut Jolokia. Obě jsou se svou pálivostí až do milionu SJ bez pochyby jedněmi z nejpálivějších papriček na světě. Pochází z Indie, kde jsou používána zejména do masových směsí. Samotnou papričku si nedají ani místní obyvatelé.