Vyséváme okurky

Nastal čas k setí okurek. Většina zahrádkářů má svůj způsob, a pokud jim vychází, není třeba jej měnit. Ale jsou i takoví, kterým to „nevychází“. Někteří mají prostě smůlu, což je v přírodě i na zahrádce normální.

Ovšem někteří opravdu dělají chyby, a ty lze napravit. Ty nejčastější chyby připomeneme a vysvětlíme.

Základem úspěchu je příprava půdy

Správné setí (kromě správné doby) je především správná příprava půdy. A právě v nevhodné přípravě půdy k setí je často příčina pozdního a špatného vzcházení porostů, i těch z opravdu dobrých semen.

Na jaře prostě patří na pole brány a na zahrádku hrábě, ale žádné „rotační nářadí“, tedy rotavátor, fréza apod. (samozřejmě pokud jsme na podzim dobře poorali či poryli). Pohrabáním upravíme vrchní vrstvu půdy do hloubky asi 4-8 cm, takže při výsevu se  semena dostanou na nezkypřenou zem, která nepoškozenou kapilaritou trvale přivádí k semenům vláhu ze spodních vrstev.

Pohrabaná vrstvička zároveň brání dalšímu vysychání, protože v ní je už kapilarita narušena a vláha na povrch půdy vzlíná jen nepatrně. Semena tak i bez větších dešťů mohou vyklíčit a vzejít, jakmile to dovolí teplota půdy. Naproti tomu rotavátor prokypří půdu do mnohem větší hloubky (12-15 cm, i více).

Celá tato vrstva proschne, a semena, která se do ní uloží, nemají za suchého období dostatek vláhy pro naklíčení a vzejití – v celé této vrstvě je porušena kapilarita a vláha ze spodních vrstev sem vzlíná jen velmi slabě. Ani menší deště situaci nezmění, teprve pořádný déšť nebo odpovídající zálivka (aspoň 10-15 mm, tedy 10-15 litrů na 1 m²) spojí zkypřenou vrstvu se spodní vláhou a umožní semenům vyklíčit a vzejít.

Tento rozdíl v přípravě půdy je zvláště patrný v suchých oblastech a na lehčích půdách, pokud jsme po výsevu nezalili. Zahrádkář se zlobí, že semena neklíčí, případně i vysévá znovu, a nakonec po pořádném dešti mu pak vzejdou semena z obou výsevů a musí jednotit. To se týká výsevů všech semen, nejen okurek. Snad jen před výsadbou brambor je použití rotavátorů užitečné, je-li půda slehlá a těžká.

Výběr osiva

Pokud máme správně připravenou půdu, tak je třeba vybrat správnou odrůdu. Na trhu je jejich celá řada, ale pokud chci kvalitní osivo, tak nejvhodnější je kupovat přímo od šlechtitele. Zkuste osvědčené odrůdy firmy Ing. Holman.

Z hruboostných nakladaček je to Regina F1, Viola F1, Admira F1, geneticky nehořká Lada F1 a Jitka F1. Z jemnoostných nakladaček, gen. nehořkých Fatima F1, Bohdana F1, Karolina F1 a nejnovější Aurea F1 a ze salátovek na pole nebo foliovníku Linda F1, Natalie F1 a novější Viktorie F1.

Předpěstování nebo naklíčení semen okurek?

Když máme kvalitní osivo, můžeme přistoupit k samotnému setí. Řada chyb při setí pramení ze snahy urychlit růst a vývoj okurek, aby většina sklizně proběhla před nástupem plísně okurkové.  Jde o předpěstování sazenic a o nakličování semen. V zásadě je to správné, ale chce to „své“ – prostě musí se to umět.

Předpěstování

Vyséváme už kolem 10. dubna. Důležité je, aby sazenice měly v noci zřetelně nižší teplotu, než ve dne – a to je doma problém. Pokud je noční teplota skoro stejná, jako denní, pak se sazenice „vytahují“. Hlavní věcí ale je včasná výsadba – ve správný čas. Za 3-4 týdny po výsevu mají sazenice 2 pravé lístky, a jejich kořenový bal je pevný, kořínky čistě bílé. To je správný čas k výsadbě. Ale tento stav netrvá dlouho. Po několika dnech kořínky začnou hnědnout, a zakrátko skoro zmizí.

Na sazenici nevidíme celkem nic zvláštního, jen že přestala růst. Ale kořínky jsou pryč, a po výsadbě (dělá se špatně, protože kořenový bal prakticky není) je musí rostlina znovu vytvořit. To zabere i 2 týdny, a tak se celý „zisk“ z předpěstování ztrácí.

Problémy s předpěstováním?

Je třeba v době vhodné k sázení hlídat kořenový bal – vyjmout rostlinku z květináčku, a podívat se. Jakmile zjistíme, že kořínky začínají hnědnout, hned je musíme vysadit, nebo, není-li to možné, aspoň přesadit do většího květináčku. Jde tu o dny, za 2-3 dny už může být pozdě. V sadbovačích nebo v běžných kelímcích od jogurtů apod. hnědnou kořínky poněkud později, než v hliněných květináčích, ale i zde je to třeba hlídat. A samozřejmě je třeba sázet „na vodu“ a dobře zalít (foto postup v galerii na konci článku).

Je s tím dost práce, ale když to vyjde, skutečně můžeme sklízet o 2-3 týdny dříve, a mít svých 50-100 sklenic zavařených dřív, než se objeví plíseň – a k tomu bez použití pesticidů.

Nakličování

Jestliže předpěstováním můžeme získat 2-3 týdny, stojí to za to, i když je to dost náročné. Ale nakličováním semen okurek získáme v nejlepším případě pár dní, a riziko neúspěchu je značné. Proto sám za sebe nakličování okurek nedoporučuji. Nejběžnější chyba, která se zde dělá, je nakličování v přílišném mokru, a to žádná semena, a zvláště pak okurková, nesnášejí: nevyklíčí, a shnijí.

Pokud se tedy rozhodnete nakličovat okurková semena, pak žádná vata, jen novinový papír, namočit, dobře okapat, a na několik vrstev papíru dát semena. Nesmí tam být vrstva vody, platí: vlhko, NE mokro.  V běžné pokojové teplotě se objeví klíčky za 2-4 dny, a hned je třeba je vysít. A to samozřejmě „na vodu“, a prvních 5 až 10 dní zalévat. V tom je právě další riziko: Pokud semena vyklíčí „přirozeně“ v půdě, najdou si kořínky už vodu obvykle samy. Ale naklíčená semena bez zálivky většinou zaschnou (neprší-li delší dobu).

Přímý výsev okurek

Naprostá většina zahrádkářů samozřejmě seje okurky přímo do země, a za normálních podmínek je to také nejlepší. Sporné je jen datum výsevu. V sušších oblastech, pokud nemáme možnost zálivky, je vhodné set dříve, i když je teplota půdy ještě méně vhodná. Semena okurek se dnes prodávají většinou inkrustovaná (barevná), což je ochrana proti poškození chladem při vzcházení – nikoliv proti plísni! Taková semena vydrží i v chladné půdě třeba 2 týdny, a po oteplení vzejdou dokonale. Neinkrustovaná semena obvykle v takovém případě shnijí, a musíme podsévat.

Samozřejmě si to napřed ověříme: Zdravé semeno se dá v prstech „zlomit“, shnilé se rozmáčkne na sliz. Je-li možno v případě sucha vyseté okurky zalít, pak je nejlépe počkat na začátek až polovinu května, kdy je půda už dost teplá, a set až pak – třeba zase „na vodu“. Okurka zasetá do teplé a vlhké půdy vzejde za týden, a často pak předběhne v růstu i vývoji okurky různě „přirychlované“. Ono i na zahrádce platí „jak zaseješ, tak sklidíš“, a nejjednodušší způsob bývá často nejlepší.

Ing. Jiří Holman, PhD.
šlechtění a semenářství okurek, Bzenec
www.holman.cz

Postup setí okurek „na vodu“