Vteřinová lepidla

V žádné domácnosti by nemělo chybět kvalitní vteřinové lepidlo. Práce s ním je už podle názvu rychlá, avšak tato rychlost s sebou nese i rizika. Pokud nevíte, jak s takovým lepidlem pracovat, jaké vybrat a jak vyřešit nehody s lepidlem, pak je tento článek určený právě pro vás.

Vteřinová lepidla lepí velmi rychle a pevně. Jsou tvořena kyanoakrylátem. Vynalezena byla už v druhé světové válce při výzkumu nového plastu. Díky jeho schopnosti lepit se na vše upadla hned v zapomnění, následně byla vynalezena v roce 1951 firmou Kodak. Kodak pak látku prodal společnosti Loctite.

Fungují na principu schnutí

Z lepidla se odpařuje látka, tedy rozpouštědlo, čímž lepidlo tvrdne. Dostane-li se lepidlo na vzduch či vodu, okamžitě začíná tuhnout. Proto je důležité tubu okamžitě zavírat, jinak zbytek můžeme hodit do koše. Lepidla mají i aplikátory. Umožňují přesné dávkování po kapkách. Některé jsou vybaveny špendlíkovým hrotem, který zajistí neucpání dávkovače. Ten stačí po použití očistit.

Typy lepidel

Vteřinová lepidla členíme do dvou kategorií. První z nich jsou lepidla univerzální. Dokážou spojit různé materiály, jako jsou například plasty, kovy, dřevo, keramika a porcelán, guma a podobně. Nejsou však vhodná pro lepení povrchů z polypropylenu, polyesteru a polystyrenu. Také by se nemělo používat pro lepení jemné kůže.

Další kategorií jsou lepidla speciální. Sehnat je můžete v několika typech. Jedno lepí sklo se sklem, jiné je ideální pro kovy či dřevo. Spoj tímto lepidlem odolá vysokým teplotám a je odolný vůči vodě.

Lepidlo může být tekuté či gelové. Tekutá jsou obvyklejším druhem. S gelovými lepidly mohou mít někteří uživatelé negativní zkušenosti (mohou méně lepit a je potřeba větší množství), je tomu tak z hlediska nedokonalosti jejich konzistence. Na druhou stranu jsou výborné, pokud chceme lepit svislé předměty, jelikož gel nestéká.

Použití

Vteřinové lepidlo používáme pro pevné spoje, které nejsou namáhány ohybem. Tedy na místa, které bude takto namáhané – pružné spoje, použijeme jiný typ lepidla. Nevhodné je použití lepidla například pro boty, ačkoli se tak často používají. Povrchy, které lepíme k sobě, musí být vždy čisté a suché. Buď mohou být obě lepené plochy rovné a hladké, nebo zdrsněné, ovšem tak, aby do sebe výčnělky zapadaly. Lepidlo naneseme na jednu z lepených ploch. Taková plocha by neměla být větší než 1 cm². Poté pevně přitlačíme oba povrchy k sobě, stačí pár vteřin. Na konci lepení otřeme dávkovací hrot, například kusem látky. Zbytek lepidla uložíme na suchém a chladném místě ve svislé poloze.

Lepidla se prodávají v poměrně velké cenové relaci. Cena však nemusí být měřítkem kvality. Rozhodně vyberte typ, který se hodí přesně pro vaše použití, raději alespoň ve střední cenové kategorii, pak nemůžete být zklamaní.

Nehody s vteřinovým lepidlem

S lepidlem je potřeba pracovat přesně. Proto není ideální mít při práci na sobě rukavice. S tím je však spojený problém slepených prstů či potřísnění kůže. Nejde o nic neobvyklého a existují metody, jak se lepidla zbavit. Lepidlo by nemělo být dlouho ve styku s kůží, protože je toxické. Samozřejmě není ani zdravé ho dýchat. Lepidlo bychom měli používat jen v dobře větrané místnosti.

Nejjednodušší je prostě lepidlo seškrábat nožíkem. To však není bezpečné. Z domácích potřeb můžete použít toluen nebo benzin. Dokonce některé odlakovače s acetonem mohou pomoci. Nejlepší je však použít ředidlo nebo speciální odstraňovač vteřinového lepidla. Takový odstraňovač stačí aplikovat na postiženou kůži a nechat působit několik minut. Odstraňovač však funguje také na textil a další povrchy, na rozlepení špatně slepených předmětů a odstranění skvrn po lepidlech či permanentních fixech.

Rozlepení prstů pomocí odstraňovače je poměrně snadné. Po nanesení počkáme pár minut, až je lepidlo změklé, oddělujeme postupně opatrně prsty od sebe nebo kůži od předmětu apod. Ideální je oddělovat tupým předmětem. Rozhodně zapomeňte na odtrhávání! Až jsou prsty odděleny, místo umyjeme mýdlem.