Vlnovník hrušňový znepříjemňuje život vašim stromům

Máte v zahradě hrušně a trápily vás v minulém roce puchýře na rubu listů, které byly nejprve žlutozelené a pak téměř zčernaly? Možná podobné postižení vykazovaly i mladé letorosty stromků. Potom máte co dělat s vlnovníkem hrušňovým, který vašim hrušním znepříjemňuje život. Co tento nepříjemný škůdce způsobuje?

Drobný otravný roztoč

Vlnovník hrušňový patří mezi roztoče a žije uvnitř listů, kde vytváří hálky, výdutě. Saje z listů šťávu a ty následně černají a odumírají. Zůstávají ale na stromech. Malinký roztoč s článkovitým ochlupeným tělem, měřící asi 0,14-0,2 mm, nadělá ovšem na listech nepříjemné škody. Aktivní začíná být především na jaře,  přezimuje totiž velice úspěšně za šupinami pupenů a potom vylézá na vyrašené pupeny a napadá je. Někdy to pak budí dojem, jako by na pupenech byl jakýsi poprašek. Pak listovými průduchy roztoč proniká dál do pletiva listů, které vysává a tvoří zde hálky.

Přezimují v pupenech  

V hálkách se roztoč množí velice rychle, z bílých lesklých vajíček se vylíhne i několik generací vlnovníků za rok. Předtím, než na podzim opadnou listy, vlnovníky zalézají do šupin pupenů listů a květů, kde následně přezimují. Probudí je až jarní slunečné dny. Vlnovník napadá hlavně listy, plody zůstávají většinou ušetřeny. Pokud ale napadne i je, jsou potom velmi hrbolaté. Celkově ale největší škody působí hlavně na mladých stromcích ve školkách.  Tam se velmi nebezpečně šíří a může mladé stromky zničit. U větších stromků brzdí napadení vlnovníkem vývoj letorostů.

Jak se před vlnovníkem chránit?

Samozřejmě existují postřiky, které je nejlepší aplikovat v předjaří, kdy pupeny právě raší.  Roztoči tehdy vylézají na povrch pupenů a je možné je vidět i pouhým okem. Proto pokud chcete aplikovat postřik, nynější doba rašení je tím správným časem. V případě, že byste ale stříkali pupeny, které ještě neraší, nebo postřik aplikovali za deštivého počasí, nebyl by k ničemu. Je proto důležité, vybrat si správný okamžik.