Vlaštovky-co jste možná nevěděli

Není tomu tak dávno co se nám tito lehcí a drobní ptáčci pomalu navrátili domů, takže opět můžeme pozorovat jejich unikátní letecké kousky. Dokážou dosáhnout rychlosti až 80 km za hodinu a jejich drobný zobáček dokáže za letu ulovit jakýkoli hmyz.

Vlaštovky nejčastěji sídlí v hliněných hnízdech, které si stavějí uvnitř budov a to těsně u stropu.  Je až k nevíře jak to tito dvaceti gramoví ptáčci zvládají, na jedno hnízdo je totiž potřeba velké množství zeminy. Nikdy jejich staré hnízda neshazujte a to ani v případě jestliže jsou delší dobu prázdná. Vlaštovky se do nich velmi rádi vrací. Řekněte sami, komu by se chtělo každý rok stavět nový dům pořád dokola.

Samičky do hnízd kladou většinou tři až sedm vajíček. Vylíhnutá mláďátka pečlivě krmí a vynáší jejich trus a to po dobu třech týdnů. Poté hnízdo opustí ale rodiče je po dobu jednoho týdne stále krmí. Potom se již skoro dospělí jedinci musí vydat svou vlastní cestou. Tento proces vlaštovky opakují většinou dvakrát za rok. Někdy se jim však podaří i třetí vrh. Mezi základní druhy vlaštovek patří vlaštovka obecná, skalní, pestrá nebo pohorská.

Vlaštovka obecná

Zbarvení spodní časti hlavy je až rezavě hnědé, bříško má bíle a vrchní část naopak modročernou. Křídla má dlouhé a špičaté stejně tak jako ocas. Rozdíl mezi samicí a samcem je pouze v ocasu. Samec má totiž ocasní pérka o něco delší než samice. Tento druh vlaštovky měří okolo 19 centimetrů a váží 20 gramů. Vlaštovku obecnou určitě jen tak nepřeslechnete. Jedná se totiž o zpěvného ptáka, který neustále cvrliká. Jako potravu mají vlaštovky hmyz, který loví nejen za letu ve vzduchu ale i na vodě. Napájení provádí stejným způsobem jako lov na vodě. Díky různým dnešním nástrahám se většina vlaštovek nedožívá déle než pět let.

Vlaštovka pestrá

Záda a hlava tohoto druhu jsou modrá a zadek žlutohnědý. Jsou přibližně třináct centimetrů dlouzí a jako stravu mají stejně tak jako ostatní vlaštovky hmyz. Vyskytují se ve velkých koloniích a hnízda budují na skalních útesech nebo mostech. Samičky vlaštovky pestré snášejí stejný počet vajíček jako vlaštovky obecné s tím rozdílem že jsou schopni vajíčka naklást i do cizích hnízd v rámci své kolonie.

Vlaštovka pohorská

Tato vlaštovka zvaná i jako Břehule skalní (Ptyonoprogne rupestris) hnízdí v jeskyních jižní Evropy a středomoří. První spatření tohoto druhu na našem území bylo zaznamenáno v roce 2004. Od té doby nese český název a to již zmiňovaná vlaštovka pohorská.

Netrapme vlaštovky

Několik vědců zaznamenalo, že vlaštovek je na území Evropy čím dál tím méně. Údajně je to díky dnešnímu zdokonalováním moderních způsobu hospodaření kdy se používá čím dál větší množství pesticidů. V některých zemích jsou tito drobný ptáčci i potravou tamějšího obyvatelstva, takže mizí i na talířích jako pochoutka. Na vině nejsme však jen my jako lidé ale i příroda, která si jak je zvykem dělá, co se jí zlíbí. Protože jsou vlaštovky schopni lovit potravu pouze za letu je pro ně chladné a deštivé počasí velice nevhodné jelikož žádný hmyz nelétá a vlaštovky mohou zahynout hlady.