Vlaštovičník-jedovatá rostlina, která může pomáhat

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) je vytrvalá, asi metr vysoká bylina, která patří do stejné rodiny jako máky (makovité-Papaveraceae). Vlaštovičník je využívaný staletí, je třeba ale podotknout, že jde o jedovatou bylinu. Po utržení nebo poranění rostliny z rány vytéká žluté mléko.

Doma je vlaštovičník ve Středomoří, nyní je ale rozšířen po celé Evropě. Roste ve škarpách, v křovinách a na rumištích s dostatkem vláhy. Najdete ho také na více či méně zanedbávaných zahrádkách.

Využití vlaštovičníku

V období duben-květen sbíráme především nať, kterou seřízneme několik centimetrů nad zemí a sušíme při pokojové nebo zvýšené teplotě (30 °C) a často kontrolujeme, protože ochlupené listy a lodyha snadno plesniví.

Vlaštovičník lze využít při zvyšování tlaku a křečích žaludku, astmatických záchvatech (obsahuje v poměrně vysoké koncentraci alkaloidy různých druhů-zejména izochinolinového typu a deriváty kyseliny kávové, flavonoidy, aminy a enzymy). Jeho dávkování je oproti ostatním bylinkám velmi malé, použijete jen ½ čajové lžičky sušeného vlaštovičníku na šálek horké vody. Krom sušení si z čerstvých rostlin můžete vytvořit lihovodný exktrakt, kdy do 70 % lihu (koupíte v lékárně) naložíte nať a necháte máčet 14 dní. Tento extrakt se užívá při špatné funkci žlučníku, který způsobuje migrény a pravostrannou bolest hlavy.

Podle babských rad zkuste opakovaně potírat bradavice (neplést s mateřskými znaménky) mlékem, které z rostliny vytéká. Má totiž cytostatické účinky. V žádném případě ale nesmí přijít do styku se sliznicemi nebo dokonce s okem. Stejně tak lze v odvaru koupat nohy postižené plísní.